Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden v podstatě nezměnila. Sucho se v tomto půdním profilu téměř nevyskytuje až na pár menších míst.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává především v Jihočeském kraji. Další oblasti zasažené suchem je Česká tabule a Podkrušnohoří. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 14 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) v Čechách.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíše stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován převážně v Čechách na jižní Moravě a v jižních Čechách. Nadnormální stav sledujeme v západních Čechách, Krkonoších, Jizerských a Orlických horách, v Jeseníkách a na Šumavě a také na přítocích Moravy. Ojediněle se vyskytují místa s podnormálním stavem vč. kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 23. 02. vyskytuje deficit zhruba na 18 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 6 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo. Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří, v jižních Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny velmi dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti severozápadně od Prahy, na jižní a střední Moravě, na Krnovsku a v jižních Čechách.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 99 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 1 % území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 23. 02. Zprávy 310 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Situace se po dlouhé době trochu zlepšila a zhruba polovina okresů hlásí, že nesleduje vliv sucha. Reportéři však často uvádějí obavy z nadcházejících měsíců, kdy současné počasí neodpovídá roční době a to má vliv na vegetaci, doplňování spodní vody. V mnoha okresech jsou i nadále hlášeni hraboši. Srážky, které přišly v únoru, byly velmi často „znehodnoceny“ silným větrem a povrch půdy byl vysoušen..
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 23. 02. V jihlavském, pardubickém a kroměžírském okrese nesledují projevy sucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě zvýšily vlivem srážek, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 11 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 61 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 11 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách ve středních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (23.2. - 29.2.2020) pokračoval dynamický charakter počasí, kdy přes nás přecházelo více frontálních systémů. Každý den byly prakticky zaznamenány nějaké srážky na našem území. Nejvíce v neděli 23.2.2020. Nejvíce srážek spadlo na horách (Krkonoše, Jeseníky a Šumava mezi 60-100 mm za týden). Naopak nejméně srážek (okolo 10 mm/týden) bylo zaznamenáno na jižní Moravě a západně od Prahy. Na zbytku území bylo nejčastěji naměřeno mezi 10-20 mm/týden. Sněžení bylo od středy do pátku a to dokonce i ve středních a nižších polohách s výjimkou Polabí a jižní Moravy. Sníh kromě horských oblastí opět celkem rychle odtál. Momentálně leží hlavně v Krkonoších (170 cm), Jeseníkách (95 cm), Beskydech (117 cm) a Šumavě (151 cm). Během týdne se ochlazovalo. Počátkem týdne byly maxima i okolo 15°C. Naopak v pátek i denní maxima se příliš přes 5°C nedostala. Postupně se ochlazovalo i v noci, kdy od poloviny týdne většinou spadly minima pod bod mrazu. I v uplynulém týdnu pokračovalo větrné počasí s denními průměry často nad 3 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 2.3.2020) budeme pod vlivem střídajících se tlakových níží a výši. Model ECMWF IFS ještě před týdnem sliboval ve svém delším výhledu velice vydatné srážky na toto úterý až čtvrtek, což se nenaplní, ale vyšší úhrny byly v noci na pondělí (2.3.2020) a to na Moravě a ještě se čekají během úterního dne. V dalších 10 dnech čekáme tedy celkové úhrny mezi 10-25 mm. Sněžení se objeví jen opět v nejvyšších partiích hor. Maximální denní teploty se čekají většinou mezi 5-10°C a v noci budou padat k bodu mrazu. Půdní vlhkost se nám zásadně měnit oproti aktuálnímu stavu měnit nebude. Na většině území budeme pozorovat i za 10 dní nasycení půdy vyšší než 90 % s výjimkou Litoměřicka, Rakovnicka, Znojemska a menšího území v jižních Čechách.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 18. března se předpokládá prakticky po celé období teplotu vzduchu odpovídající dlouhodobému průměru. Dokonce předpověď by měla být relativně velice dobře spolehlivá až do 12. března, teprve poté se začíná zvyšovat nejistota.
Scénář s vydatnými srážkami v následujících dnech, jak je prezentoval model ECMWF IFS ještě před týdnem, se nevyplní, i když pondělní a úterní srážky budou na části území vyšší. Po zbytek období čekáme klasické počasí pro současné období. Tedy maxima mezi 5-10°C a přeháňky.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
