Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se v minulém týdnu mírně prohloubila. I nadále sledujeme v severních Čechách jednu větší oblast až s mírným suchem (S2). Od minulého týdnu evidujeme počáteční sucho v Krušných Horách, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) je stále vážná a v minulém týdnu došlo k mírnému zlepšení. Na většině území republiky začíná po dlouhé době převažovat mírné sucho. Ale i nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí, ve Slezsku a v pásu táhnoucí se od Plzně po Novohradské hory. Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 1 % území. Výrazné a výjimečné sucho pak na zhruba 11 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 52 % území České republiky (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení cca o 15 %). V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech, Slezska a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm), kde je nyní opět negativní odchylka, a to na většině území vyjma pár míst v Česka u jihovýchodní Moravy..
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně, nejhorší stav pozorujeme v oblasti Slezska, Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“. Normální vodnost je sledována velmi zřídka a to spíše na východní Moravě.
V celém profilu do 1 m se k 1. 9. vyskytuje deficit zhruba na 88 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 56 % území je deficit nejméně 20 mm, na 55 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 1,5 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY v porovnání s minulým týdnem se mírně zhoršilo. Povrchová vrstva zaznamenala největší negativní změnu. V hlubší vrstvě nenastal tak rychlý propad půdní vláhy. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Východní Morava a Šumava jsou nasyceny velmi dobře. Nejhorší stav sledujeme v severozápadních Čechách, v okolí středního toku Vltavy a na jižní Moravě, kde jsou hodnoty pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 37 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 62 % území a na 10 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčiňují postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v jihozápadních, severních Čechách a také na jihovýchodní Moravě sledujeme horší stav.
Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení kondice v severních Čechách, oblasti jižně od Prahy až po Šumavu a na jihovýchodní Moravě, na zbylém území došlo ke zlepšení situace.
Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, nicméně aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) svědčí o větších než původně očekávaných propadech výnosů u řepky, pšenice ozimé a potenciálně i dalších plodin.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 25. 8. Zprávy 268 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Ačkoliv je povrchová vrstva v poměrně dobrém stavu, hlouběji je sucho a projevuje se to na stromech i na nízkých hladinách řek. Dle zpráv našich zpravodajů byly na většině míst ukončeny žně obilovin. Na mnoha místech je hlášeno, že současný stav je příznivý pro kukuřici a s nadějí se očekává dobrý výnos. Co se týče růstu travin, záleží na dané lokalitě, někteří reportéři uvádějí, že už 2. seč pravděpodobně neproběhne někde se travinám daří.. Začalo setí řepky ozimé a zemědělci by potřebovali vláhu pro její růst. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 4 okresy očekávájí extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko. Prognózy výnosů založené na modelování na základě družicových dat lze najít na webu www.vynosy-plodin.cz.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 25. 8. Ve většině okresů jsou hlášeny počínající projevy sucha jak na listnaté tak jehličnaté porosty. Největší dopady sucha jsou hlášeny z okresu Jihlava.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k vzestupu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě díky srážkám, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 24 % stanic, v 10 až 50 cm je na 30 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 20 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní a severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (25.8 – 31.8.2019) jsme byly většinou pod vlivem teplého a vlhkého vzduchu. Díky tomu se tvořily většinou bouřky. Nejvíce srážek spadlo v pondělí a ve čtvrtek. Pozorované jsou značné rozdíly v týdenních sumách srážek. Na mnoha místech republiky vůbec nepršelo, ale naopak například ve Zlíně spadlo za pár hodin více než 80 mm. Celkově nejvíce srážek bylo zaznamenáno na severovýchodě republiky, ale spíše byl týden srážkově podprůměrný. Vzhledem k tomu, že k nám proudil teplý vzduch, tak maximální teploty stoupaly nejčastěji na 28-31 °C. I v noci byly teploty po celý týden vzácně vyrovnané a to mezi 14-17 °C. V uplynulém týdnu prakticky příliš nefoukalo, pouze lokálně a krátkodobě při bouřce.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zhoršení v jihovýchodní a střední části a ke zlepšení v oblasti Beneluxu.
Prohlubování vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii a na pobřeží Jadranského moře. V České republice je nejlepší stav půdní vláhy v jižních Čechách, v povodí Berounky a na východní Moravě. V Polabí i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme aktuálně na východě a jihovýchodě území s výjimkou části černomořského pobřeží. Mezi oblasti, které vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, patří podstatná část Nizozemí, Belgie, Francie, Dolního Saska, Durynska, Porýní, části Braniborska a sucho zasahuje i jihozápadní Polsko. Mezi-týdně se kondice vegetace zlepšila téměř na celém sledovaném území vyjma jihovýchodu.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (3.9.-10.9.2019) spadne nejvíce srážek během dnešního dne (pondělí 2.9.2019). Poté bude převládat dynamické počasí, kdy se budou střídat tlakové útvary ovlivňující počasí u nás. Další srážky se pak čekají ze čtvrtka na pátek a v neděli, ale původně modely předpokládaly podstatně větší úhrny na následující víkend, ale začínají z toho více ustupovat. Týdenní úhrn srážek bude tedy velice proměnlivý. Nejčastěji se budou pohybovat úhrny mezi 10-25 mm/týden, ale nejsou vyloučeny i lokální srážky nad 40 mm/týden. Nejvíce srážek se čeká ve východních Čechách a na severní Moravě. Do čtvrtka včetně se budou pohybovat teploty okolo 20 °C. V pátek dojde k dalšímu ochlazení a maxima se budou pohybovat mezi 15-20 °C. Noční teploty vzduchu čekáme okolo 10 °C. V tomto týdnu bude i přes očekávané srážky rozsah půdního sucha stagnovat. Povrchové půdní sucho bude pozorováno jen na malém území na severozápadě republiky. V hlubších vrstvách 40-100 cm bude stále situace špatná v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Naopak celkově dobrý stav bude převládat na Moravě. V dalších 10 dnech bude snížena půdní vláha na 40 % území, ale pouze na 10 % plochy lze hovořit o výrazném až extrémním suchu.
Střednědobý výhled ensemble modelu GFS, který předpovídá počasí do 18. září předpokládá, že teploty vzduchu budou od tohoto víkendu pod dlouhodobým průměrem pro toto období a to zhruba až o 3 °C. U srážek většinou předpokládá slabé přeháňky.
V následujících 10 dnech průběh počasí bude znamenat spíše stagnaci současného stavu. Tedy sucho bude horší v hlubších vrstvách 40-100 cm a to hlavně na Karlovarské, Ústeckém a Libereckém kraji. Relativně dobrá situace bude pokračovat na Moravě.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech nadprůměrné. Srážkově by v ČR mělo v následujících čtyřech týdnech spíše průměrně. Do poloviny září je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě, a naopak velmi špatná je prognóza pro sever Moravskoslezského kraje. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do půlky října. Do půlky listopadu pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na severní Moravě a v Poohří i podél toku Labe
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
