Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se oproti minulému týdnu výrazně prohloubila na téměř celém území s výjimkou pásu od Plzně po Hradec Králové, kde díky bohatým srážkám v minulých týdnech zůstává situace lepší. V Čechách je intenzita sucha aktuálně nejhlubší na Táborsku, Třeboňsku a v okolí Karlových Varů, kde je sucho výjimečné a místy až extrémní. Na Moravě je sucho nejintenzivnější (také výjimečné až extrémní) v okolí Vsetína a také v pásu na sever od Brna po Jeseníky.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se oproti minulému týdnu nezměnila až tak viditelně- k většímu prohloubení došlo v už pozorovaných oblastech na Lipensku, na jihovýchod od Prahy a v Krkonoších, kde je aktuálně sucho v hlubší vrstvě extrémní.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje na max 58 % území (půdní profil 0–100 cm), což je oproti minulému týdnu více než dvojnásobný nárůst.
Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY výrazně poklesl na celém území České republiky, zejména v Jižních Čechách, v Krušných horách, Krkonoších ve Slezsku a na východní Moravě. Nejvýraznější deficit (do 60-80 mm) je aktuálně sledován v Krkonoších, Jeseníkách, na Zlínsku a také na Lipensku a v Krušných horách. V deficitu zásob vody je dále téměř celé území, s výjimkou lokálních oblastí severozápadně od Prahy a na Hradecku.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) oproti minulému týdnu zásoby vody poklesly. Celé území, s výjimkou malé oblasti severozápadně od Prahy je tak aktuálně v deficitu do max 40 mm.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- většina území zůstává v deficitním stavu, s výjimkou oblasti severozápadně od Prahy, Hradecka a také v pásu od Brna k Ostravě, kde je deficit méně výrazný.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo na pozvolných poklesech. V porovnání s dlouhodobými zářijovými průměry jsou průtoky nejčastěji podprůměrné až výrazně podprůměrné, jen ojediněle jsou ještě průměrné. Na téměř celém území tak pozorujeme podnormální vodnost až sucho, v povodí Vltavy, Dyje a taky Moravy i extrémní sucho. V celém profilu do 1 m se k 01.09. vyskytuje deficit na max 86 % území, což je oproti minulému týdnu nárůst. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY oproti minulému týdnu výrazně pokleslo na téměř celém území a to zejména v povrchové vrstvě. V hlubší vrstvě i nadále dlouhodobě přetrvává horší stav s relativním nasycením pod 10-30 %.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Relativní nasycení půdy je oproti minulému týdnu výrazně nižší. Nejnižší nasycení (pod 10-20 %) je sledováno na Vysočině, na Olomoucku, na jihu Moravy a také v okolí Táboru a Plzně. Situace ve středních, severních a částečně jižních Čechách je aktuálně o něco lepší a relativní nasycení je tu většinou mezi 30-60 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Na většině území došlo v porovnání s předchozím týdnem ke snížení hodnot relativního nasycení půdy. Horší situace a nízké nasycení (pod 10-20 %) i nadále pozorujeme na Vysočině, na jihu Moravy, na Olomoucku v okolí Táboru, a v okolí Ústí nad Labem. Vyšší nasycení (nad 60 %) je aktuálně pozorováno jenom lokálně na Šumavě, na Hradecku, v Jizerských horách a v Jeseníkách.
Dopady na vegetaci: RELATIVNÍ KONDICE VEGETACE se ve srovnání s minulým týdnem zhoršila na Plzeňsku, v pásu od Prahy po jižní hranice, na Znojemsku a ve Slezsku. Naopak ke zlepšení došlo v Krušných horách, na severovýchod od Prahy a na Východní Moravě. Aktuálně se v horší kondici nachází jen lokálně vegetace na jihu Moravy, na Ostravsku, Plzeňsku a na Písecku a ve zbytku území je vegetace pořád v průměrném nebo nadprůměrném stavu. Nejlíp se jeví vegetace v západní polovině Vysočiny, na západ od Prahy a také na severu Čech.
Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin se oproti minulému týdnu mírně prohloubily, a to spíše v Čechách. I nadále je stav ve východní polovině republiky o něco málo lepší. Aktuálně je obecně v rámci celého území nejhorší situace v okrese Louny. Ve hlášených okresech v rámci celé republiky jsou v 15 okresech (25 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, v 16 okresech (27 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 %, v 5 okresech (9 % hlášení) jsou reportovány ztráty 30-40 % a právě v okrese Louny a také Kolín (3 %) jsou očekáváné ztráty na výnosech v důsledku sucha do 40 %. V 17 hlášených okresech (29 %) nejsou reportovány projevy sucha.
Stav vodní bilance se za poslední tři měsíce oproti minulému týdnu také zhoršil na celém území. Na celém území tak aktuálně převládá stav spíše sušší bez dopadů a to ve 33 % hlášení, ve 27 % hlášení je reportován stav velmi suchý, také ve 27 % normální, spíše vlhčí stav a ve 14 % hlášení je reportován extrémně suchý stav (oproti minulému týdnu nárůst o 11 %).
Stav půdní vláhy do 20 cm se oproti minulému týdnu opět mírně zhoršil v rámci celé republiky. Lepší situace zůstává jen v pásu od Prahy po Hradec Králové. Na celém území aktuálně převládá půda sušší a to ve 37 % hlášení. Ve 34 % je hlášená půda suchá, což je oproti minulému týdnu nárust o cca 10 %. Ve 24 % hlášení je reportována půda mírně vlhká a v 5 % hlášení je reportována půda vlhká. Ve 1 % hlášení je reportována velmi vlhká půda (okresy Frýdek-Místek a Příbram).
Nakolik byly srážky v minulém týdnu jen ojedinělé a spíš jen lokálního charakteru, intenzita sucha se téměř na celém území výrazně prohloubila, co bude pro některé meziplodiny zásadní. Např. meziplodiny jako řepka, které jsou už 4 týdny zaseté, nemají optimální podmínky pro růst. Půda je v některých katastrech velmi suchá, špatná k orbě i k samotné přípravě.
V katastrech, kde srážky měli v minulých týdnech až měsících přívalovou formu, se projevili jejich negativní dopady na kvalitu plodin. Lokálně jsou tyto negativní dopady přemokření nebo erozí pozorovány už delší dobu a poznatelné jsou i na výnosech, které sú v kombinaci s dopadem letošních mrazů v některých katastrech nižší než průměr, zejména co se týče skorých odrůd brambor. U brambor začala sklizeň v předstihu, přičemž pozdní odrůdy mají výnos vyšší, nakolik je v také míre stresové podmínky nepoškodily. Dále pokračují sklizně vojtěšek, které jsou v některých lokalitách i po 4. seči, také pohanky a ovoce (nejvíc poškozena je úroda jablek) a lokálně i chmelu a taky kukuřice, která je v některých katastrech napřed o 14 - 20 dní a výrazně se u ní projevují dopady sucha a usychá. Kořenová zelenina také trpí suchem. Dále začala sklizeň cukrové řepy a také hroznů. Ve vinicích se už také projevuje sucho, zejména v oblastech s lehčími půdami. Sklizně obilovin jsou ukončeny s průměrnými až podprůměrnými výnosy. Období sucha se začíná významně projevovat i na pastvinách, kde pastva dochází.
Dopady na lesy: Hlášena je situace v 6 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. V okrese Brno-venkov, kde jsou sledovány jak jehličnaté, tak listnaté druhy, se situace oproti minulému týdnu zhoršila a jsou tady už hlášený pokročilé projevy sucha. V dalších okresech nejsou hlášeny dopady sucha na lesní vegetaci.
Situace ve střední Evropě: Hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY oproti minulému týdnu mírně poklesly na většině území střední Evropy s výjimkou lokálních oblasti v Německu, Francii, Pobaltí, na severovýchod od České republiky a také na pobřeží Jaderského moře. Na většině území střední Evropy však zůstávají pořád vyšší hodnoty indexu půdní vláhy, přičemž nejvyšší hodnoty půdní vláhy i nadále pozorujeme v oblasti Beneluxu, Slovinsku, Rakousku a na východ od České republiky.
Nižší hodnoty dále pozorujeme v oblasti Itálie, Maďarska a severního Srbska a také na pobřeží moří.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území klesly vlhkosti půdy ve vrstvě 0-40 cm na většině území Česka. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 na 58 % stanic, 10-50 cm na 47 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 2 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 4 % stanic a v 50-100 cm na 14 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na horách, nižší na jižní a střední Moravě a v západních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém období (2.9 – 9.9.2024) nás doprovázely většinou lokální srážky. Nejvíce srážek spadlo v pásu od jižních Čech po Orlické hory. Zde byly úhrny nejčastěji mezi 5-15 mm/týden, ale lokálně i více než 30 mm. Na zbytku území republiky prakticky nepršelo. V pondělí a úterý byly teploty jen okolo 20-25°C. Během dne pak byly maxima přes 30°C, lokálně dokonce přesahovaly i 35°C. Ke konci týdne se mírně ochladilo. Vítr byl většinou slabší.
Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech (od 2.9.2024) bude stále příliv teplého vzduchu, který ale v druhé polovině zeslábne. Srážky budou většinou formou lokálních bouřek, o víkendu pak mohou být častější. Tam kde se objeví, tak může napršet více než 20 mm/10 dnů, ale na velké části území republiky nebude pršet. Teploty vzduchu budou stoupat až do pátku zase nad 30°C. Poté se postupně ochladí k denním maximům okolo 25°C. Půdní vlhkost se bude nadále snižovat, a to hlavně v povrchové vrstvě do 40 cm. Ke konci týdne by měla být minimálně snížená půdní vlhkost na 60 % území republiky. Mírné či horší sucho se bude rozvíjet na 40-50 %. Ke konci období je menší šance na zlepšení, převážně v Čechách.
Střednědobý výhled do 18. září předpokládá, že celé období bude teplotně nadprůměrné. V tomto týdnu budou teploty až o 8°C nad obvyklými hodnotami.
Navazující dlouhodobý výhled až do 14. října předpokládá teploty vzduchu budou i druhé polovině září nadprůměrné, během října by se mohly vrátit pomalu k normálu.
Tento týden nás budou doprovázet opět tropické teploty. Místy se objeví lokální srážky, ale celkově se nečekají velké úhrny. Proto bude půdní vlhkost nadále klesat a rozvíjet se tak půdní sucho. Modely zatím předpokládají, že prakticky celé září bude teplotně nadprůměrné.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.