Aktuální intenzita sucha: INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden spíše snížila. Aktuálně se sucho vyskytuje v jihozápadních, středních Čechách, dále v Jeseníkách a ve východním cípu republiky.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se po několika týdnech začala opět prohlubovat. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 44 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0–40 cm), kde se stav mírně zlepšil na většině území.
V hlubší vrstvě (0–100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Na většině toků sledujeme podnormální stav. V podhůří Šumavy a na Znojemsku je sledována kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 10. 11. vyskytuje deficit zhruba na 70 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 30 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo. V hlubších vrstvách hodnoty spíše stagnovaly. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v Polabí, na jižní Moravě, v okolí středního toku Vltavy, kde jsou hodnoty okolo bodu snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 92 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 8 % území
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčinily postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace. Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení kondice v podstatě na celém území ČR vyjma jihozápadu Čech.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 3. 11. Zprávy 280 zpravodajů ze 66 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Na polích se dokončují podzimní práce, na mnoha místech je hlášen opět vzrůstající tlak hrabošů a vzrůstající sucho. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 6 okresů hlásí extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí Čechy a Slezsko.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 3. 11. Okres Klatovy hlásí počínající projevy sucha. Největší vliv suchem hlásí okres Vyškov, v jihlahlavském a přerovském okrese nesledují projevy sucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k mírnému poklesu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 24 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 26 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (3.11.–9.11.2019) byly pozorovány srážky prakticky každý den, ale šlo o malé úhrny. Nejvíce pršelo v neděli a pak následně v sobotu. Nejvíce srážek spadlo v Krkonoších a to okolo 40 mm za týden. Poté vyšší úhrny byly na východě Moravy a to v rozmezí 15-25 mm za týden. Na zbytku území republiky byly zaznamenány týdenní srážky do 10 mm. Počátkem týdne bylo ještě poměrně teplo s maximem okolo 12-15 °C. Na jihovýchodě Moravy dokonce bylo naměřeno i přes 20 °C. V úterý se pak ochladilo a denní maxima šplhala jen na 8-12 °C. Noční a ranní teploty ještě neklesala pod bod mrazu a pohybovala se na hranici 3-6 °C. V neděli a pondělí vanul silnější vítr a to hlavně na Moravě. Poté se více uklidnil s průměrnými rychlostmi pod 2 m/s.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zlepšení na většině území.
Mírné zlepšení vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme na Balkáně, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice se stav zlepšil na většině území. V Polabí a na jižní Moravě i nadále zůstává nižší stav půdní vláhy.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme ve střední a jižní části sledovaného území. Mezi oblasti, které vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, patří Ukrajiny a oblast v okolí hranic mezi Rumunskem a Bulharskem. Mezi-týdně se kondice vegetace zhoršila ve střední Francii a Itálii.
Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech bude zásadní frontální rozhraní během úterý a středy. Poté začne od jihovýchodu k nám kolem rozsáhlé tlakové níže proudit teplejší vzduch. Nejvíce srážek očekáváme právě od úterý do čtvrtka a pak by mělo místy pršet i o víkendu. Srážky budou na většině území republiky, ale směrem na východ bude jejich množství přibývat. Na Moravě tedy spadne mezi 25 až 50 mm deště do počátku příštího týdne. V Čechách budou úhrny slabší a to mezi 10–25 mm za týden. Díky frontálnímu rozhraní budou zpočátku teploty v republice velice rozdílné. V Čechách se budou jak v noci, tak i během dne pohybovat okolo bodu mrazu. Naopak na Moravě bude teplejší noci i den a to okolo 5-7 °C. Během dne zcela na východě může být místy i přes 10 °C, ale celkově je nutné v republice počítat s chladným počasím. V pátek se nám pak oteplí na celém území a maxima se budou pohybovat od 8–12 °C a minimální teploty okolo 5 °C. Díky vydatnějším srážkám se bude relativní nasycení půdní vláhy stále zvyšovat a hlavně v povrchové vrstvě do 40 cm by měla být půda prakticky zcela nasycena s výjimkou severozápadně od Prahy (Rakovník, Kladno, Litoměřice, Beroun atd.). Na východní Moravě by se měla dobře doplnit i spodní vrstva 40–100 cm. Naopak v Čechách na mnoha místech (opět severozápad) bude nasycení i pod 40 %.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 27. listopadu, se předpokládá, že teploty vzduchu o tomto víkendu se dostanou nad dlouhodobou hodnotu a vydrží takto až do 22. listopadu, kdy se mírně ochladí k průměrným hodnotám. Nejvíce srážek za celé období by mělo spadnout právě od úterý do čtvrtka.
V úterý a ve středu čekáme vydatné srážky a to hlavně na Moravě. To by mělo znamenat nasycení půdního profilu do 40 cm ve východní polovině republiky. Teploty vzduchu budou většinou na dané období lehce nadprůměrné.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až slabě nadprůměrné. Průměrný by měl být tento týden, další týdny budou pravděpodobně mírně nadprůměrné až průměrné. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné případně slabě podprůměrné. Do konce listopadu je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do konce prosince. Do února pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do dubna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
