Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) byla i v minulém týdnu díky deštivějšímu počasí zmírněna. Nyní sledujeme pouze v severních Čechách větší oblast až s výrazným suchem. Jinak se na území České republiky vyskytují menší oblasti s počínajícím suchem.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) je stále vážná a v minulém týdnu došlo k malému zlepšení, kdy ubylo extrémního sucha. I nadále většinu republiky však zasahuje výrazné až extrémní sucho.
Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 1,4 % území. Výrazné a výjimečné sucho pak na zhruba 9 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 77 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY byl v minulém týdnu zmírněn. Největší rozdíl oproti minulému týdnu pozorujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) a to na Moravě, v západních Čechách a v Orlických horách..
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně, nejhorší stav pozorujeme v oblasti Slezska, Krkonoš, okolí Prahy a Plzně a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí a na Lužnici se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“. Normální vodnost je sledována velmi zřídka a to v podhůří Šumavy a ve východní části Moravy..
V celém profilu do 1 m se k 11. 8. vyskytuje deficit zhruba na 88 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 76 % území je deficit nejméně 20 mm, na 58 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 3,5 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v západních a severních Čechách a také v Jeseníkách sledujeme horší stav.
Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení kondice téměř na po celé ČR, vyjma oblastí okolo státních hranic kde převažuje zhoršení.
Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, nicméně aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) svědčí o větších než původně očekávaných propadech výnosů u řepky, pšenice ozimé a ječmene jarního a potenciálně i dalších plodin.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 4. 8. Zprávy 325 zpravodajů ze 71 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Dle zpráv našich zpravodajů byly na mnoha místech žně již ukončeny. Je hlášeno, že v některých lokalitách déšť pomáhá a rostliny se začínají opět zelenat, záleží však na dané lokalitě.. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 11 okresů očekává extrémní poškození suchem, na Moravě hlásí toto poškození 1 okres. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko. Prognózy výnosů založené na modelování na základě družicových dat lze najít na webu www.vynosy-plodin.cz.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 4. 8. Ve většině okresů jsou hlášeny pokročilé projevy sucha jak na listnaté tak jehličnaté porosty. Největší dopady sucha jsou hlášeny z okresu Vyškov.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu spadlé srážky na větší části území zvýšily vlhkost půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 36 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 12 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách a na východní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (4.8 – 10.8.2019) nám opět pršelo na území České republiky skoro každý den. Většinou šlo ale o pásy srážek, které se nedotkly celého území, ale jen menší části. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v úterý, ve středu a v sobotu. Celkově nejvíce srážek spadlo na střední a severní Moravě a to v rozmezí 25-40 mm za týden. Na zbytku republiky byly úhrny většinou mezi 10-20 mm za týden. Nejméně pak pršelo na Vysočině a jižních Čechách, v průměru okolo 10 mm/týden. Teploty vzduchu byly celkem vyrovnané. Nejčastěji se pohybovaly mezi 25-30 °C. Noci byly chladnější v neděli a pondělí a to průměru klesly na 12 °C. Poté se v noci oteplilo na hodnoty okolo 15 °C. Vítr byl většinou slabší a to pod 2 m/s. Při bouřkách lokálně a krátkodobě výrazně stoupal.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zhoršení v Rakousku, Slovensku, v Itálii v jižní části Německa. Prohlubování vodního deficitu sledujeme jak ve Francii, Itálii tak na Balkáně i v Polsku. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii. V České republice je nejlepší stav půdní vláhy v jižních Čechách, v Polabí i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme aktuálně na západě a jihovýchodě území s výjimkou části černomořského pobřeží. Mezi oblasti, které vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, patří podstatná část Nizozemí, Belgie, Francie, Šlesvitska-Holštýnska, Dolního Saska, části Braniborska, východ Bavorska, většinu Polska a sever Itálie a sucho zasahuje i Pobaltí. Mezi-týdně se kondice vegetace zhoršila právě na západě a jihovýchodě domény (Německo, Benelux, Rumunsko, Bulharsko, Moldavsko). Aktuálně pozorujeme poměrně hluboký propad kondice vegetace.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (12-19.8.2019) se u nás budou dynamicky střídat tlakové útvary. V pondělí až středa to bude zvlněná studená fronta, která by měla v tomto týdnu přinést nejvíce srážek. V druhé polovině týdne by pak srážek mělo být málo a znovu se jich více může objevit až počátkem dalšího týdne. Celkově čekáme tedy úhrny do konce týdne nejčastěji mezi 15-40 mm s ohledem na místa s výskytem intenzivní bouřky. Teploty vzduchu se dostanou pod hranici 25 °C, ale o víkendu se nám opět oteplí a to až na tropických 30°C. Projevy sucha budou i nadále velmi rozdílné podle půdní hloubky. V povrchové vrstvě do 40 cm nebude sucho pozorováno a relativní nasycení půdy zde bude odpovídat obvyklým hodnotám. V hlubší vrstvě, která reaguje se zpožděním a také jí dlouhodoběji trvá, než se nasytí, tak bude přetrvávat dosti výrazné sucho, i když se bude zmírňovat. V celém profilu 0-100 cm můžeme konstatovat, že sucho výrazně ustoupí a bude pozorováno maximálně na 40 % území a v horších kategoriích jen do 5 %. Nejhorší situace bude zůstávat nadále v Podkrkonoší a v Karlovarském a Ústeckém kraji.
Střednědobý výhled ensemble modelu GFS, který předpovídá počasí do 28. srpna předpokládá, že tento týden budou teploty spíše podprůměrné, což s krátkým víkendovým přerušením bude pokračovat počátkem příštího týdne. Od poloviny příštího týdne se teploty vzduchu srovnají a budou odpovídat obvyklým hodnotám. V predikci srážek není model tolik optimistický. Jelikož předpokládá srážky začátkem tohoto a příštího týdne, ale jinak pouze predikuje občasné slabé přeháňky.
Vývoj posledních týdnů a i výhled do konce srpna je zatím příznivý. V příštích dvou týdnech čekáme srážky hlavně vždy počátkem každého týdne. Mezitím budou spíše jen slabé přeháňky. Teploty vzduchu budou odpovídat dlouhodobým hodnotám. Díky tomu se bude nasycení půdy zlepšovat a to v hlubších vrstvách, kde ale situace zůstane i tak špatná. Naopak v povrchové vrstvě neobvyklý deficit vláhy pozorován nebude.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly mít tento týden klesající trend a v příštím týdnu by se měly dostat k normálu. Do konce srpna by se měly pohybovat okolo průměru nebo lehce pod ním. Srážkově by ČR mělo v následujících čtyřech týdnech spíše průměrně. Do konce srpna je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě, a naopak velmi špatná je prognóza pro sever Moravskoslezského kraje. Deficit v části střední Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do začátku říjnu. Do začátku listopadu pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na severní Moravě a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
