Aktuální intenzita sucha: situace se oproti minulému týdnu směrem od severozápadu mírně zlepšila, zvláště v povrchové vrstvě. I nadále 2/3 území vykazují nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, zapříčiněnou kombinací vysokých teplot s nízkými srážkovými úhrny. Na 7/10 území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50 %). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu a na východě Čech, na Moravě v krajích Olomouckém, Zlínském a v severní části Jihomoravského kraje. Vnímání suché anomálie zkresluje relativně lepší stav vrstvy do 40 cm, kde na některých místech panuje poměrně dobrá situace. Domníváme se však, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 15.7. v celém profilu na necelých 9/10 území (podobně jako minulý týden, ale o pětinu více než před 2 týdny). Hlubší vrstva je však již zasažena z 85 % (mírný nárůst oproti minulému týdnu). Povrchová vrstva vykazuje oproti minulému týdnu zlepšení na šestině území, přesto je pod hodnotami obvyklými pro polovinu července nadále téměř 70 % území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 7/10 rozlohy a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho, se nadále vyskytují na téměř 1/3 území, což značí pokles oproti situaci před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: se v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršilo (úbytek je zřejmý především v hlubší vrstvě) a je nadále poměrně nízké v enklávách na jižní Moravě, podél středního toku řeky Moravy a dále pak v oblasti Polabí a Poohří v Čechách. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 4/5 území, nedostatečná na 1/3, zatímco relativně dobře nasycena je 7 % území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 8 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 72 % území a na 12 % rozlohy se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Deficit půdní vláhy: se v monitorovaném týdnu zpomalilo vlivem průběhu počasí. Nejhlubší deficit stále zasahuje sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského a dále střed kraje Moravskoslezského. V Čechách pak deficit postihuje východ kraje Středočeského a ve větší míře kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy, je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 15.7. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 55 % území ČR (nárůst o 5 % oproti minulému týdnu). Naopak poklesla plocha s výskytem deficitu mezi 40 až 80 mm ze 46 na 40 %. Nadále se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (0,6 % území ČR).
Kumulovaný stres: ukazují na výskyt hodnot pod 50 % nasycení (snížená dostupnost vláhy) v oblastech, které mají největší deficit vláhy, a již se výrazně projevuje i pokles hodnot půdní vláhy pod hranici stresu (tj. 30 %). Je patrné, že nedostatkem vláhy trpí většina Jihomoravského kraje, oblast kolem středního toku Moravy a Polabsko. V těchto regionech trval nedostatek vláhy v půdním profilu do 1 m zatím průměrně 55 dní. V centru těchto regionů vystupují místa, kde na dobu průměrně již 50 dní (v součtu) poklesla půdní vláha v povrchové vrstvě pod 30 % a nastal stres suchem.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v období 8.-12.7. Zprávy 208 zpravodajů z 61 okresů (viz. mapa níže) ukazují horšící se situaci se zásobou půdní vláhy. Koresponduje s výskytem horší kondice vegetace a potvrzuje rostoucí obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 2/3 zpravodajů, z nichž cca 40 % považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy porosty jařin, ale i řepky, dále okopaniny a kukuřice a trvalé travní porosty. Stejně jako minulý týden se objevují zprávy o extrémním poškození porostů, a to v 7 okresech, a v dalších 23 odhadují někteří zpravodajové škody významné. Ve 24 okresech jsou hlášeny pravděpodobné dopady sucha s tím, že propad výnosu je očekávaný o 10-30 %.
Kondice vegetace: I když došlo na většině území ke zlepšení relativní kondice vegetace, horší či špatný stav vegetace přetrvává na polovině rozlohy, především v kraji Pardubickém, Středočeském, Ústeckém, Olomouckém a Jihomoravském. Oproti minulému týdnu, kdy vrcholily projevy předpokládaného vyčerpávání rezerv půdní vláhy, což dlouhodobě zhoršovalo dynamiku rozvoje vegetace, se situace zmírnila. Postupné zhoršení kondice vegetace jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha, nicméně poměrně překvapivý byl rozsah a rychlost poklesu. Relativní dynamika daná předchozím výrazným mezitýdenním zhoršováním kondice vegetace již od počátku května signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz. www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme ve střední Evropě v ČR a na sever od ní, tedy zejména v severním Německu, v Polsku a Bělorusku.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k mírnému zvýšení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, ve větších hloubkách vlhkost půdy stagnovala. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 41 % stanic, v 10 až 50 cm je na 36 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 11 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V průběhu minulého týdne (8.7 – 14.7.2018) přes nás přešla prvotně studená fronta a po zbytek týdne pak byla republika pod vlivem tlakové níže. Nejvíce srážek spadlo od úterý do čtvrtka. Během týdne napršelo nejčastěji mezi 10-30 mm. Více srážek se vyskytlo v Čechách, naopak na Moravě spadlo většinou pod 10 mm/týden. Nejvyšší úhrny byly zaznamenány v oblasti Krkonoš, a to dokonce až 70 mm/týden. Teploty vzduchu byly ovlivněny průchodem studené fronty. Zpočátku týdne vystoupala maxima i na hranici 30 °C. Po průchodu fronty klesly teploty vzduchu i pod 20 °C. Od pátku včetně se opět obnovil příliv teplého vzduchu a maxima vystoupala na 25-29 °C. Minimální teploty vzduchu byly nejčastěji mezi 10-15 °C. Pouze ve čtvrtek klesaly noční a ranní teploty i pod 10 °C. Větrné počasí bylo hlavně ve čtvrtek, kdy se průměrné rychlosti větru dostaly přes 2 m/s. Jinak byl vítr většinou slabší.
Střední Evropa - Index půdní vláhy: Z pohledu celkového nasycení pozorujeme nadále zlepšení na východě sledovaného regionu ale výrazný propad ve dvou třetinách sledovaného prostoru zejména v jeho západní části. Půdy na jižní Moravě a ve východních Čechách ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Maďarska a severu Německa. Pokračuje stav nízkého nasycení půdy v oblasti Apeninského poloostrova, nejnižší hodnoty pozorujeme v severní Itálii v regionu Lombardie. K výraznému zhoršení došlo opět na pomezí Itálie a Francie, dále pak v oblasti Champagne, severního Německa a Beneluxu, ale i v Polsku. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře i na protilehlé straně v Itálii se situace rovněž zhoršila.
Střední Evropa - Dopady na vegetaci: Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara. Nicméně po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu, v České republice, prakticky v celém Polsku a Bělorusku a v menší míře i v severním Rakousku či ve vnitrozemí Srbska. Celkově lze říci, že se situace v jižní Evropě pohybuje spíše v nadprůměrných hodnotách. Oproti minulému týdnu došlo ještě ke zlepšení kondice vegetace a horší stav je možné pozorovat jen na necelých 20 % sledovaného území.
Předpověď sucha: V tomto týdnu (16.-24.7.2018) budeme v nevýrazném tlakovém poli. Nejvíce srážek očekáváme v úterý a ve středu, a to hlavně nad Moravou. Po zbytek týdne dojde pravděpodobně většinou jen k lokálním přeháňkám. Odhady celkových srážek jsou výrazně prostorově rozdílné. Na velké části republiky spadne jen do 5 mm/týden, ale v místech s výskytem srážek (převážně Morava) může napršet i okolo 25 mm/týden. Modely se celkem ale liší v prostorovém rozmístění srážek. Teploty budou většinou letního charakteru. Maxima by se měla pohybovat mezi 25-27 °C a o víkendu budou opět stoupat až k tropickým hodnotám. Stav sucha se nebude nijak dramaticky měnit. Povrchová vrstva bude oscilovat podle toho, kde ve skutečnosti naprší. V hlubších vrstvách se na velké části republiky nadále udrží zřejmě velké sucho kategorie S4 a S5. Ke konci týdne v celém profilu 0-100 cm očekáváme relativní nasycení půdy okolo 30-50 %.
Podle GFS ensembelu by teploty vzduchu od 24.7-1.8 by měly být teploty vzduchu většinou teplotně nadprůměrné a to o 1-3 °C. Srážkově by toto období mělo být ale slabé. Podle dlouhodobého výhledu modelu ECMWF ensemble až do 12.8.2018 by měly být teploty také teplotně nadprůměrné, a to dokonce většinou o 3°C. Srážkově by mělo být toto období průměrné.
