Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) byla i v minulém týdnu díky deštivějšímu počasí zmírněna. Nyní sledujeme pouze v severních Čechách větší oblast až s výrazným suchem. Jinak se na území České republiky vyskytují menší oblasti s počínajícím suchem.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) je stále vážná a v minulém týdnu došlo k malému zlepšení, kdy ubylo extrémního sucha. I nadále většinu republiky však zasahuje výrazné až extrémní sucho. Jižní Morava je méně zasažená suchem než Čechy a Slelzsko.
Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 1,5 % území. Výrazné a výjimečné sucho pak na zhruba 5 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 45 % území České republiky (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení cca o 20 %). V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY byl v minulém týdnu zmírněn. Největší rozdíl oproti minulému týdnu pozorujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) a to na Moravě, ve Slezsku, v pásu od Českého lesa po Orlické hory a v jižních Čechách.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně, nejhorší stav pozorujeme v oblasti Slezska, Krkonoš, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“. Normální vodnost je sledována velmi zřídka a to spíše na východní Moravě.
V celém profilu do 1 m se k 11. 8. vyskytuje deficit zhruba na 82 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 50 % území je deficit nejméně 20 mm, na 48 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 2 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro tyto měsíce zapříčiňují postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v západních a severních Čechách a také na jihovýchodní Moravě sledujeme horší stav.
Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení kondice téměř na po celé ČR, vyjma oblasti na pomezí Čech a Moravy a jihovýchodní Moravy.
Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, nicméně aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) svědčí o větších než původně očekávaných propadech výnosů u řepky, pšenice ozimé a ječmene jarního a potenciálně i dalších plodin.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 11. 8. Zprávy 309 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Dle zpráv našich zpravodajů byly na většině míst ukončeny žně obilovin. Současné deštivější týdny neměly však na obiloviny už patrně vliv, zemědělci doufají, že alespoň kukuřici a cukrové řepě by mohlo současné počasí pomoci. Co se týče růstu travin záleží na dané lokalitě. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 10 okresů očekává extrémní poškození suchem, ve Slezsku hlásí toto poškození 1 okres. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko. Prognózy výnosů založené na modelování na základě družicových dat lze najít na webu www.vynosy-plodin.cz.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 11. 8. Ve většině okresů jsou hlášeny počínající projevy sucha jak na listnaté tak jehličnaté porosty. Největší dopady sucha jsou hlášeny v okrese Jihlava.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu spadlé srážky na větší části území zvýšily vlhkost půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 26 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 14 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách a na východní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních a severovýchodních Čechách, což koresponduje s našimi výsledky.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (11.8 – 17.8.2019) vládlo dynamické počasí, kdy se velmi rychle střídaly frontální systémy. Nejvíce srážek bylo spojeno s pondělní zvlněnou studenou frontou. Ale i v dalších dnech se objevovaly aspoň přeháňky. Nejméně srážek spadlo na západě republiky a to do 10 mm/týden. Poté jich bylo méně na vysočině a ve východních Čechách. Naopak nejvíce srážek bylo zaznamenáno na severu Moravy a to až 40 mm/týden. Maximální teploty vzduchu se pohybovaly na území republiky nejčastěji mezi 20-25°C. Tropické teploty byly jen v pondělí a to na Moravě, poté se ochladilo i zde. Noční teploty byly hodně závislé na oblačnosti. Nejčastěji byly mezi 12-15°C, ale ve čtvrtek v noci bylo jen mezi 7-9°C. Vítr byl v uplynulém týdnu velice slabý s průměrem do 1,5 m/s.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zlepšení ve střední a severní části sledovaného území. V jižní části se stav zhoršil.
Prohlubování vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii na Balkáně i v Polsku. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii. V České republice je nejlepší stav půdní vláhy v jižních Čechách, v Polabí i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme aktuálně na západě a jihovýchodě území s výjimkou části černomořského pobřeží. Mezi oblasti, které vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, patří podstatná část Nizozemí, Belgie, Francie, Dolního Saska, Durynska, Porýní, části Braniborska a sucho zasahuje i Pobaltí. Mezi-týdně se kondice vegetace zlepšila téměř na celém sledovaném území.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (19-26.8.2019) bude pro vývoj sucha rozhodující zvlněná studená fronta, která zde bude ležet až do středy. Poté bychom se měli dostat pod vliv tlakové výše a přílivu teplejšího vzduchu. Nejvíce srážek se očekává v prvních třech dnech tohoto týdne a hlavní příval by měl být z úterý na středu v noci. V dalších dnech se bude déšť vyskytovat jen sporadicky. Počátkem příštího týdne by se pak mohly objevit další srážky, ale zatím modely předpokládají jen malé úhrny. Do konce týdne tedy čekáme nejčastěji úhrny od 10-20 mm, v pásu silnějších bouřek na frontě může spadnout i okolo 40 mm. Teploty vzduchu budou do čtvrtka postupně klesat, ale poté se situace otočí a o víkendu na některých místech mohou maxima dosáhnout tropických 30°C. Půdní sucho do 40 cm by nemělo být ani ke konci týdne na území České republiky prakticky pozorováno. V hlubších vrstvách 40-100 cm, kde je situace špatná, se bude v místech s vydatnějšími srážkami zlepšovat. Ke konci týdne, s nástupem vyšších teplot vzduchu, bude docházet ke slabému zhoršování stavu.
Střednědobý výhled ensemble modelu GFS, který předpovídá počasí do 4. září předpokládá, že o víkendu a počátkem týdne se dostanou teploty až o 6°C nad dlouhodobý průměr. Poté krátkodobě spadnou teploty k průměru, ale od 30. srpna by se měly dostávat mírně nad obvyklé hodnoty (o 1-2°C). Období bude srážkově spíše chudší.
Poslední týden byl opět příznivý pro zmírnění sucha, jelikož přes nás přecházelo dost frontálních systémů a hlavně počátek týdne byl deštivý. V následujícím období bude nejvíce srážek počátkem tohoto týdne, poté nastane spíše srážkově chudší období a teploty o víkendu se dostanou k tropickým hodnotám.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly mít tento týden slabě nadprůměrné hodnoty. Následující tři týdny by měly být průměrné nebo lehce nadprůměrné. Srážkově by v ČR mělo v následujících čtyřech týdnech spíše průměrně. Do konce srpna je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě, a naopak velmi špatná je prognóza pro sever Moravskoslezského kraje. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do půlky říjnu. Do začátku listopadu pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na severní Moravě a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
