Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) zůstává i nadále v severní polovině republiky a ve východním cípu republiky, kde sledujeme až extrémní sucho. Počínající sucho se objevuje na Vysočině a v jižních Čechách.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) je velmi vážná. I nadále většinu republiky zasahuje výrazné až extrémní sucho. Oblast Čech a Slezska je postižena suchem o trochu více než Morava.
Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 15 % území (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení o 3 %). Výrazné a výjimečné sucho pak na necelých 44 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 95 % území České republiky.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech
Deficit: Deficit půdní vláhy je i nadále prohlubován. Největší rozdíl oproti minulému týdnu pozorujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) v jižní části republiky.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně, nejhorší stav pozorujeme v oblasti střední Moravy, Slezska a také severozápadně od Prahy. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí, západních Čechách se převážně vyskytuje kategorie „sucho“. Normální vodnost se vyskytuje velmi zřídka.
V celém profilu do 1 m se k 21. 7. vyskytuje deficit zhruba na 99 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 92 % území je deficit nejméně 20 mm, na 80 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 12 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé kondici vegetace v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů.
Nyní sledujeme na většině území horší stav vegetace. Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení především v oblasti Vysočiny a v poměrně širokém pásu kolem severních hranic ČR.
Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, nicméně aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) svědčí o větších než původně očekávaných propadech výnosů u řepky, pšenice ozimé a ječmene jarního a potenciálně i dalších plodin.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 14. 7. Zprávy 352 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu hlavně u obilovin, kukuřice a okopanin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů, a hlásí na mnoha místech zasychání plodin, praskliny v půdě či problémy s růstem ttp. Mnoho respondentů hlásí také poškození plodin hraboši.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 10 okresů očekává extrémní poškození suchem. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko. Prognózy výnosů založené na modelování na základě družicových dat lze najít na webu www.vynosy-plodin.cz
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu regionálně značně rozdílné srážky na části území Čech a Moravy mírně zvýšily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, na části území došlo naopak k poklesu vlhkosti, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 33 % stanic, v 10 až 50 cm je na 23 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 3 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách, nižší především v nížinách ve středních a severních Čechách a na severní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (14.7 – 20.7.2019) slábnul příliv chladného a vlhčího vzduchu od severozápadu. Srážky byly velice prostorově rozdílné. Nejvíce pršelo předminulou neděli (14.7.2019), v pátek a o minulém víkendu. V neděli 21.7.2019, která nebyla součástí tohoto vyhodnocení, řádily i velmi silné lokální bouřky a ty se projeví ve vyhodnocení sucha až následující týden. Srážky byly prostorově velmi rozdílné, takže na části republiky spadlo jen řádově pár milimetrů, ale na střední Moravě, v jižní polovině středočeského kraje a na Plzeňsku byly úhrny i vyšší než 20 mm/týden. Teploty vzduchu postupně během týdne rostly. Počátkem týdne byly maxima ještě mezi 20-25 °C, ve čtvrtek se dostaly nad tuto hranici a v pátek již dokonce se objevily i vyšší teploty než 30°C. Minimální teploty do čtvrtka často klesaly pod hranici 10 °C. Poté se nám začala oteplovat i noc a rtuť teploměru nám moc neklesala pod hranici 15 °C. Největrnější počasí bylo v úterý, jinak většinou byl vítr velmi slabý.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zlepšení na některých místech na západě Čech a v částech Německa. Nicméně na nejméně polovině území ČR vlhkost poklesla a to se týkalo naprosté většiny sledovaného území. Prohlubování vodního deficitu jsme sledovali jak ve Francii, tak na Balkáně i v Polsku. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme aktuálně na jihovýchodě území s výjimkou části černomořského pobřeží. Mezi oblasti, které vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, patří podstatná část Nizozemí, Šlesvitska-Holštýnska, Dolního Saska, části Braniborska, východ Bavorska, většinu Polska a sever Itálie a sucho zasahuje i Pobaltí. Mezi-týdně se kondice vegetace zhoršila právě ve středu a na západě domény (Česko část Maďarska, Rakousko i Slovinsko). Aktuálně pozorujeme poměrně hluboký propad kondice vegetace.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (22.7.-29.7.2019) budeme většinou pod vlivem tlakové výše, kterou přeruší o víkendu nevýrazná brázda nízkého tlaku. Proto čekáme tropický a suchý týden. Podle současných výstupů modelů, čekáme srážky až v neděli a pondělí. I přesto by mělo ale spadnout jen malé množství a to do 5 mm/týden, na většině území dokonce se déšť neobjeví. Při silnějších bouřkách na horách (Šumava, Krušné hory) se mohou objevit i vyšší úhrny. Teploty během celého týdne by měly šplhat přes hranici 30 °C, což bude dále výrazně vysušovat krajinu. Situace se bude tedy zhoršovat jak v povrchové, tak i hlubší vrstvě. Významnější rozdíl bude pozorován právě v hloubkách do 40 cm, kde relativní nasycení půdy může klesnout i pod 20 % a to hlavně v nižších polohách České republiky (Polabí, jižní Morava). Za 10 dní čekáme při současné předpovědi, že sníženou dostupností vláhy v půdě bude trpět celá republika a výjimečné či extrémní sucho se dostane na 40-50 % území.
Střednědobý výhled ensemble modelu GFS, který předpovídá počasí do 7. srpna předpokládá, že až do začátku srpna nás budou doprovázet vysoké teploty vzduchu, které budou zhruba o 4°C vyšší než je dlouhodobý průměr. Srážek předpokládá model velice málo, takže potvrzuje se výhled, že se sucho bude dále na našem území prohlubovat i na počátku srpna.
V následujících 10 dnech čekáme tropické teploty s minimálním množstvím deště. Sucho se nám bude dále rozvíjet, dynamičtěji v povrchové vrstvě do 40 cm, ale celkově rozsáhlejší bude v hlubších vrstvách do 100 cm.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v tomto a příštím týdnu výrazně obvyklými hodnotami zatímco další dva týdny budou teploty blízké průměru. Srážkově by ČR mělo v následujících čtyřech týdnech spíše pod normálem a to zvláště první dva týdny. Do konce druhé dekády srpna je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a naopak velmi špatná je prognóza pro sever Moravskoslezského kraje. Deficit v části střední Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny září. Do poloviny října pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na severní Moravě a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
