Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zhoršilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 14 % území a přibližně ½ ČR se vyznačuje dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno téměř na ⅘ území, zatímco nedostatek zasahuje necelá 2 % území a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 3/4 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na necelých 1.5 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu mírně zhoršila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na více než 45 % území s tím, že hlubší i povrchová vrstva jsou zasaženy přibližně ve stejném rozsahu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají již více než 1/5 plochy ČR v rámci celého půdního profilu. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na 5 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu výrazně klesla vlhkost půdy v povrchové vrstvě oproti minulému týdnu. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK ve vrstvě 0-10 cm je na 22 % stanic, v 10 až 50 cm je na 16 % stanic a v 50-100 cm na 23 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 1 % stanic, v 10-50 cm na 12 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 95 zpravodajů ze 45 okresů (viz. Mapa níže) ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne. Nicméně díky probíhající zimě, sněhové pokrývce a promrzlé půdě není možné obsah půdní vláhy jednoduše odhadnout. Ve většině okresů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako normální či spíše sušší, resp. ojediněle velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných lokalit s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V deseti okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Deficit půdní vláhy: Na téměř ¾ území ČR panuje deficit půdní vláhy, který se pohybuje povětšinou mezi 5 až 40 mm a na více než 1/10 dosahuje deficit 40-80 mm. V povrchové vrstvě je situace relativně dobrá na Vysočině a většině výše položených území, nicméně hlavní zemědělské oblasti jsou v povrchové vrstvě nasyceny méně, než je v tuto dobu obvyklé. V hlubší vrstvě se udržuje výrazný gradient mezi regionem západně od Vltavy (s relativně dobrým nasycením) a oblastí na východ od této pomyslné line, kde je situace dlouhodobě horší, než je obvyklé. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40 - 80 mm (téměř 14 % území) najdeme v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského. V těchto odhadech nicméně není započítán sníh doposud ležící na povrchu. Lokálně se hlubší deficity objevují v dalších krajích s výjimkou kraje Ústeckého a Libereckého.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
Uplynulý týden (15.1. – 21.1.2017) byl srážkově velmi chudý. Většinu týdne vůbec u nás nepršelo či nesněžilo. V neděli byly zaznamenány srážky do 10 mm, a to v Krkonoších a na Šumavě. Srážky byly většinou ve formě sněžení, kdy napadlo na horách od 10-15 cm nového sněhu. Drobné sněžení pokračovalo i v pondělí, kdy bylo zaznamenáno na horách od 5-10 cm nového sněhu. Další dny byly prakticky bez srážek, šlo jen o zcela ojedinělé drobné úhrny. K sobotě 21.1.2017 leželo nejvíce sněhu v Krkonoších, a to až 150 cm. Ve středních polohách to bylo od 10-30 cm a v nížinách do 10 cm výšky sněhové pokrývky. Během týdne se postupně do čtvrtka ochlazovalo, v pátek došlo k mírnému oteplení. V neděli se pohybovaly maximální teploty vzduchu ještě kolem bodu mrazu, ale ve čtvrtek bylo už nejčastěji maximum jen kolem -5°C. V pátek a hlavně v sobotu díky slunečnému počasí prakticky na celém území České republiky povyskočila maxima k bodu mrazu. Podobný průběh byl i u minimálních teplot, které byly hodně nízko. V neděli byla minima ještě nejčastěji okolo -5°C, ale ve čtvrtek a pátek spadla na hodnoty kolem -15°C a ve středních polohách i pod -20°C. V první polovině týdne převládalo ještě relativně větrné počasí s průměry od 2-4 m/s. Naopak od čtvrtka do soboty bylo prakticky bezvětří.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
