Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha byla v minulém týdnu i nadále prohlubována a to jak v povrchové vrstvě (0-40 cm), tak i v hlubší vrstvě (40-100 cm).
Nejhůře postižené oblasti jsou v povodí řeky Labe a Lužnice, Šluknovský a Frýdlantský výběžek, Plzeňsko a také jihovýchodní Morava. Na jižní Moravě je pozorováno počínající sucho až mírné sucho a je tam stav obvyklý pro dané období. Celkově na území republiky je sucho pozorováno již na 95 % území. Na 35 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je zhoršení oproti předchozímu týdnu o 10 %. Jedná se o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší.
Deficit: Deficit půdní vláhy i nadále zasahuje prakticky celé území, v minulém týdnu došlo k prohloubení deficitu prakticky na celém území. Platí, že vývoj letošní sezóny byl a nadále je velmi znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je sledována podnormální vodnost, sucho či dokonce extrémní sucho.
V celém profilu do 1 m se k 25.11. vyskytuje deficit na více než 95 % území ČR. Na 92 % území je deficit nejméně 20 mm, na 63 % pak deficit nejméně 40 mm a na 21 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na zemědělství: Zprávy 229 zpravodajů z 68 okresů, které postihují 631 katastrů, ukazují hranici mezi skutečně výraznými projevy v Čechách a na Moravě. Toto rozdělení potvrzují i mapy kondice vegetace. Mapa dokládá pozorované/očekávané propady výnosu brambor a cukrovky, ale týká se i letošních osevů ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou většinou zpravodajů, přičemž výrazná většina z nich signalizuje extrémní sucho a opět o něco výrazněji v Čechách. Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny téměř ve všech sledovaných okresech. Ve velké míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená na webu intersucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy stagnovaly, vrstvě 0-10 cm mírně vzrostly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 13 % stanic, v 10 až 50 cm je na 43 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 19 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 4 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě a na jihu Čech, nižší především v nížinách v severních, západních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (18.11.2018 – 25.11.2018) nás doprovázelo hlavně zatažené počasí. Přesto příliš srážek na území republiky nespadlo. Nejčastěji se týdenní úhrny pohybovaly od 0-10 mm. Pršelo většinou na Vysočině a v jižních Čechách. Naopak jen do 2 mm/týden napršelo na severozápadě, jihozápadě Čech a na severovýchodě Moravy. Maximální teploty vzduchu se nejčastěji pohybovaly od 0-5 °C, ale ke konci týdne se mírně oteplilo a teploty se vyšplhaly až místy na 7°C. Díky přibývání nízké oblačnosti se postupně začalo oteplovat v noci a ráno. Zpočátku týdne padaly minimální teploty až k -5 °C, ale od středy se již většinou přehouply nad bod mrazu a nejteplejší noc byla ta sobotní s minimálními teplotami od 2-4 °C. Větrnější počasí bylo v pondělí a v úterý, kdy průměrné rychlosti se dostávaly nad 3 m/s.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo na většině sledovaného území spíše ke zlepšení až výraznému zlepšení což se týká severovýchodu střední Evropy. Naopak ke zhoršení došlo zvláště v oblasti Balkánu tedy v jihovýchodním kvadrantu domény. Nadále zůstávají některé suché oblasti nejvíce zasažené v létě tj. oblast zasahující povodí Labe v části Německa, zvláště pak Braniborska. Relativně suchá oblast zůstává do jisté míry i na území oblasti Beneluxu a východní Francie.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (26.11 – 2.12.2018) k nám na kratší dobu nakoukne zima. Od úterý začnou padat teploty i během dne pod bod mrazu a objeví se i sněžení. To bude hlavně v pondělí a poté během víkendu. Tam se začne již měnit sníh zpátky v dešťové srážky, když se začne o víkendu opět směrem od západu postupně oteplovat. Týdenní úhrny srážek budou vyšší hlavně v jižních Čechách, kde může spadnout až 30 mm/týden. Směrem na sever budou celkové úhrny klesat a budou většinou pod 5 mm/týden. Ke konci týdne bude sníh většinou ležet na vrcholcích Šumavy a to okolo 10 cm. V nižších polohách republiky se občas lokálně může vyskytnout poprašek sněhu. Maximální teploty se budou pohybovat až do pátku pod bodem mrazu v celé republice, poté se v sobotu začne od západu oteplovat. V Čechách se proto dostanou teploty postupně nad bod mrazu, na Moravě se budou udržovat ještě i během pondělí velice nízko. V noci nám spadnou teploty často i pod -5 °C. Nad nulu se noční teploty dostanou až od neděle a to jen v Čechách. Sucho se bude tento týden v povrchové vrstvě do 40 cm v severní polovině republiky dále prohlubovat. Situace se začne měnit po víkendu, kdy čekáme provlhčení svrchní vrstvy. V hlubších vrstvách se situace radikálně měnit nebude.
Podle výhledu modelu GFS ensemble (do 12. prosince) se čekají teploty zhruba kolem dlouhodobého průměru. Jistější výhled je do 4. prosince, pak se začínají jednotlivé předpovědi více lišit. Pro následující týden od 4 do 8. prosince počítá model s teplotami během dne okolo 5 °C a v noci nad nulou. Poté se budou maxima vracet k bodu mrazu. Více deště očekává model hlavně v příštím týdnu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
