Aktuální intenzita sucha: NTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) byla i v minulém týdnu díky deštivějšímu počasí zmírněna. I nadále sledujeme v severních Čechách jednu větší oblast až s mírným suchem (S2). Zbytek území je bez rizika sucha vyjma malých enkláv.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) je stále vážná a v minulém týdnu došlo k poměrně výraznému úbytku nejvyšších kategorií sucha (výrazné až extrémní sucho, S3-S5). Na většině území republiky začíná po dlouhé době převažovat mírné sucho. Ale i nadále výrazné sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí, ve Slezsku a v pásu táhnoucí se od Plzně po Novohradské hory. Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 0,5 % území. Výrazné a výjimečné sucho pak na zhruba 3 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 29 % území České republiky (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení cca o 15 %). V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech, Slezska a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se již několikátý týden v řadě zlepšuje. Největší rozdíl oproti minulému týdnu pozorujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) a to na Moravě, ve Slezsku, v pásu od Českého lesa po Orlické hory a v jižních Čechách, kde má deficit kladnou odchylku.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně, nejhorší stav pozorujeme v oblasti Slezska, Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“. Normální vodnost je sledována velmi zřídka a to spíše na východní Moravě.
V celém profilu do 1 m se k 25. 8. vyskytuje deficit zhruba na 75 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 36 % území je deficit nejméně 20 mm, na 35 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a sprna zapříčiňují postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v západních, severních Čechách a také na jihovýchodní Moravě sledujeme horší stav.
Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení kondice na jižní Moravě, Vysočině, západních Čech, Polabí a Poohří. Zhoršení pozorujeme na Šumavě a v jejím podhůří, ve Slezsku, v Jeseníkách a na Broumovsku.
Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, nicméně aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) svědčí o větších než původně očekávaných propadech výnosů u řepky, pšenice ozimé a ječmene jarního a potenciálně i dalších plodin.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 18. 8. Zprávy 315 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Dle zpráv našich zpravodajů byly na většině míst ukončeny žně obilovin. Současné deštivější týdny neměly však na obiloviny už patrně vliv, zemědělci doufají, že alespoň kukuřici a cukrové řepě by mohlo současné počasí pomoci. Co se týče růstu travin záleží na dané lokalitě, nekteří repotéři uvádějí, že už 2. seč pravděpodobně neproběhne. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 11 okresů očekává extrémní poškození suchem. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko. Prognózy výnosů založené na modelování na základě družicových dat lze najít na webu www.vynosy-plodin.cz.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 18. 8. Ve většině okresů jsou hlášeny počínající projevy sucha jak na listnaté tak jehličnaté porosty. Největší dopady sucha jsou hlášeny z okresu Vyškov.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy v povrchové vrstvě jen mírně kolísaly s výjimkou střední a severní Moravy, kde vzrostly díky srážkám, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 30 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 13 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách a na východní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (18.8 – 24.8.2019) nás nejvíce ovlivnila zvlněná studená fronta v prvních třech dnech. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno během úterního dne. Celkově spadlo nejvíc srážek v Čechách, s výjimkou západních a severozápadních Čech. Nejvyšší srážkové úhrny se pohybovaly od 20-40 mm za týden. V západních Čechách to bylo jen okolo 15 mm za týden a na Moravě dokonce ještě méně a to nejčastěji okolo 5 mm/týden. V místech s výskytem bouřky bylo na Moravě zaznamenáno i okolo 20 mm/týden, ale jde jen o lokální záležitosti. Teploty vzduchu byly jako na houpačce. V neděli 18.8.2019 byly ještě tropické teploty vzduchu, ale s nástupem fronty se ochladilo a ve středu se maxima pohybovala jen okolo 20-22 °C. Poté se začalo postupně oteplovat a maxima dosahovala o víkendu 25-27 °C. Minimální teploty byly nejčastěji okolo 15 °C, ve čtvrtek a pátek spadly k 10-14 °C. Vítr byl stále slabý s průměrnou denní rychlostí pod 2 m/s.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zhoršení v jihovýchodní a střední části.
Prohlubování vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii a na pobřeží Jadranského moře. V České republice je nejlepší stav půdní vláhy v jižních Čechách a v povodí Berounky, v Polabí i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (26.8.-2.9.2019) budeme hlavně pod vlivem nevýrazného tlakového pole, které bude přinášet sice teplý, ale vlhký vzduch. Ke konci týdne nás pak začne ovlivňovat brázda nízkého tlaku vzduchu a na ni vázaná studená fronta. Ta by měla výrazně změnit charakter počasí. Do pátku nás budou tedy doprovázet spíše jen lokální bouřky a přeháňky, které sice mohou být intenzivní, ale prostorově méně rozsáhlé. V neděli by měla nastoupit studená fronta a přinést prostorově významnější srážky až do úterý. Do neděle se tedy čekají většinou úhrny okolo 10-20 mm/týden, ale v místech, kde se nevyskytne bouřka i podstatně méně, či nebude pršet vůbec. Poté se přidají významnější srážky a za celé období příštích 9 dnů (do úterý 3.9.2019) se čekají úhrny v rozmezí 50-70 mm na Moravě a okolo 25 mm v Čechách. Tato fronta je ale zatím časově celkem daleko, takže se musí tato předpověď brát s určitou mírou nejistoty. Tento týden bude doprovázet ještě vysoké letní teploty vzduchu. Maxima se budou pohybovat nejčastěji okolo 27 °C. S příchodem studené fronty se nám na začátku příštího týdne podle současného výhledu výrazně ochladí a to jen na 20 °C. Do konce týdne se tedy rozsah sucha bude mírně zhoršovat a to i v povrchové vrstvě. Po průchodu fronty nám plocha zasažena suchem zmenší a bude převládat stále problém hlavně v hlubších vrstvách 40-100 cm.
Střednědobý výhled ensemble modelu GFS, který předpovídá počasí do 11. září předpokládá, pokračování teplého počasí až do 3.září a poté se shoduje v ochlazení na průměrné hodnoty pro začátek září. Ty vydrží celou první dekádu září. Srážkově předpokládá, že v příštím týdnu se budou častěji vyskytovat přeháňky.
V uplynulém týdnu spadlo nejvíce srážek v Čechách, ale s výjimkou západních a severozápadních Čech, proto je zde sucho stále významně pozorováno. V tomto týdnu bude sucho nejdříve mírně narůstat a to i v povrchové vrstvě, ale na přelomu týdne se čeká silnější studená fronta, která by měla přinést významné srážky hlavně na Moravu.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly mít tento týden slabě až silně nadprůměrné hodnoty. Následující dva týdny by měly být lehce nadprůměrné a následně by týden měl být průměrný. Srážkově by v ČR mělo v následujících čtyřech týdnech spíše průměrně. Do konce srpna je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě, a naopak velmi špatná je prognóza pro sever Moravskoslezského kraje. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do půlky října. Do půlky listopadu pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na severní Moravě a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
