Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden výrazněji prohloubila v místech, kde se sucho již vyskytovalo. Počínající až výrazné sucho sledujeme v jihozápadních, severozápadních a severovýchodních Čechách a poté v Jeseníkách, Beskydech a Bílých Karpatech.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně prohloubila především v Čechách. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v oblasti vedoucí od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 67 % území České republiky, oproti minulému týdnu se sucho zhoršilo o 15 %. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) v podstatě na celém území České republiky.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíše stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován převážně na severovýchodní Moravě, v Krkonoších a ve Slezsku. Na zbytku území je však sledována převážně podnormální vodnost, případně kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 26. 1. vyskytuje deficit zhruba na 66 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 28 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršilo. V hlubších vrstvách se hodnoty nijak výrazně nezměnily. Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří a v oblasti středního toku Vltavy. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti severozápadně od Prahy, na Krnovsku a v jižních Čechách.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 99 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 1 % území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 19. 01. Zprávy 250 zpravodajů ze 66 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Situace se po dlouhé době trochu zlepšila a zhruba polovina okresů hlásí, že nesleduje vliv sucha. Okres České Budějovice, Louny, Most a Liberec však hlásí extrémní poškození suchem. Reportéři také často uvádějí obavy z nadcházejících měsíců, kdy současné počasí neodpovídá roční době a to má vliv na vegetaci, půdní profil apod.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 19. 01. Okres Klatovy hlásí počínající projevy sucha, v jihlavském a přerovském okrese nesledují projevy sucha.
Index půdní vláhy ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zlepšení v okolí České republiky.
Mírné zlepšení vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme na Balkáně, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice se stav zlepšil na většině zachyceného území. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně klesly, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 15 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 17 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (19.1. - 26.1.2020) pokračoval inverzní charakter počasí s minimem srážek. Na velké části Čech nepršelo vůbec a na Moravě spíše v řádu několika milimetrů. Jen místně se objevily úhrny mezi 6-10 mm za týden. Díky inverznímu charakteru počasí byly teploty vzduchu prostorově rozdílné. Průměrně se pohybovaly maxima okolo 2°C, v pátek byly teploty pak už pod bodem mrazu. V noci klesaly teploty pod 0°C během celého týdne. Nejnižší minimální teploty byly nejčastěji okolo -5°C. Průměrné rychlosti větru byly nízké a to okolo 1,5 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 27.1.2020) bude přes naši republiku přecházet více frontálních systému většinou od západu. To bude mít za následek příliv vlhkého vzduchu. Po většinu dnů se budou objevovat občasné přeháňky. Více srážek by se pak mělo objevit při přechodu fronty z neděle na pondělí. Celkově se čekají srážkové úhrny v příštích 10 dnech okolo 20 mm a na horách i přes 50 mm. Bohužel příliš nového sněhu se nečeká, jelikož i na horách by ke konci týdne měly teploty být nad bodem mrazu. Pokud napadne, tak opět hrozí spíše rychlá obleva. Teploty budou celkově v tomto týdnu stoupat a počátkem příštího týdne nejsou vyloučeny ani hodnoty okolo 12-15°C. Poté dojde k pozvolnému ochlazování. Rozsah snížené půdní vlhkosti se bude prvně pomalu zvětšovat, ale díky narůstajícím srážkám by měl postupně začít klesat. Za 10 dní by půdním suchem mohlo být postiženo asi 15 % území.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 12. února, se očekávají nadprůměrné teploty do 4. února, poté by měly spadnout k průměrným hodnotám. Během celého období je šance aspoň na častější přeháňky, ale většinou dešťové.
Po dalším suchém týdnu je předpoklad, že nad území republiky se v dalších 10 dnech bude dostávat více vlhkého vzduchu a s tím i častější přeháňky, či srážky. Bohužel většinou půjde o dešťové, jelikož teploty budou dosti nadprůměrné.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné. Do konce února je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do konce března. Do konce května pak je jen přibližně 30-50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do července letošního roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
