Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se výrazně zlepšila na jihu a západě Čech, nicméně na 6% území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště v kraji Středočeském a na Moravě v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 27. 5. v celém profilu na 2/3 území (oproti 70% před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 82% (tedy o něco méně než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec května na 44% území což je polovina oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 45% území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 10% což je o třetinu více než před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zvýšilo zvláště ve svrchní vrstvě a zvláště na západě a jihozápadě území. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 2/5 území zatímco relativně dobře nasycen je profil na 1/3 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 2/5 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 6% území.
Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se zastavilo a intenzivní srážky bohužel často spojené s lokálními povodněmi přispěli k vyrovnání deficitu na velké části jižních a západních Čech. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, a dále kraj Moravsko-slezský a východ kraje Středočeského. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispěla i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 27. 5. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 66% území ČR, téměř 14% území je zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm ale již se nevyskytují regiony s deficitem větším než 80 mm.
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku výskyt hodnot pod 30% nasycení (stres suchem) a hodnoty za posledních 6 měsíců v sobě integrují především sušší konec uplynulého roku. Nicméně poprvé letos vidím tento signál a to v oblasti jižních Čech a také v oblasti Znojemska.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 20. 5. Zprávy 204 zpravodajů z 62 okresů ukazuje horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Informace zpravodajů portálu Intersucho svědčí o rychlém vysychání povrchové části profilu v minulém týdnu, ale také o tom, že jižní Morava je na tom s nasycením půdy relativně lépe, než je obvyklé. Oproti předchozím týdnům se opět zvyšuje frekvence zpráv o spíše sušší orniční vrstvě (téměř polovina respondentů zvláště z Čech). Aktuálně z pohledu očekávaných dopadů zatím panuje stále nejhorší situace pro květen za historii systému tedy od roku 2015. Současně i respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 90% zpravodajů, z nichž cca 40% považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy výsevy jařin, který se doposud nevyvinula kořenová soustava, ale panují výrazné obavy i o porosty kukuřic a okopanin a ve značné míře i ozimů. V šesti okresech odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké. Celkem 33 okresů odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30%. V dalších 16 okresech je hlášeno sucho s rizikem pro produkci do 10%.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území v normě nebo mírně lepší než obvykle, což je důsledkem prudkého rozvoje vegetace za teplých a slunečných dnů a řady srážek lokálního charakteru v uplynulých 2 týdnech. Naše sledování odráží především skutečně bujnou vegetaci těžící ze zásob vody v půdě, o které nicméně víme, že není dostatečná, aby postačila do konce sezóny při normálním průběhu srážek. Riziko prudké změny s tím jak bude ubývat disponibilní vláha je dosti vysoké a od posledního týdne dubna pozorujeme mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace (která však nadále zůstává v poměrně dobré kondici). Právě relativní dynamika však signalizuje, že dopady sucha jsou reálné. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu spadlé srážky zvýšily vlhkost půdy v orniční vrstvě v jižních a jihozápadních Čechách, na ostatním území vlhkosti stagnovaly nebo pokračoval jejich pokles. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 19 % stanic, v 10 až 50 cm je na 34 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 17 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Šumavě a Beskydech, nižší v nížinách na jižní Moravě a v Polabí, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (20. 5. - 26. 5. 2018) byla naše republika pod vlivem nevýrazné tlakové výše a počasí mělo charakter vesměs letní, tedy s častým výskytem intenzivních bouřek, které lokálně rozvodnily některé toky a způsobily materiální škody. Nejvíce srážek spadlo ve středu a ve čtvrtek. V obou případech byly zasaženy hlavně Čechy. Lokální úhrny v bouřkách dosahovaly i 50 až 70 mm/den. Celotýdenní úhrn srážek byl velmi rozmanitý. V některých místech nepršelo vůbec a nebo jen do 5 mm/týden. Naopak na jihu, jihozápadě až západě Čech to bylo až 120 mm/týden. Nejméně srážek spadlo na střední a severní Moravě, východních Čechách a v severních Čechách. Předpovědní modely se v rozložení srážek a i následovného sucha příliš ve svém týdenním výhledu netrefily. Je to za těchto situací zcela typické, jelikož bouřky se prakticky do správné lokality předpovědět nedají. Během týdne se i postupně začalo oteplovat. Počátkem týdne byly maxima nejčastěji od 20-22°C. Poté se oteplilo zhruba o 2°C a o ke konci týdne maxima většinou přesahovaly již hodnoty nad 25°C. V sobotu v nížinách přesahovaly maxima hodnoty 28°C. V neděli až úterý byly noci a rána chladná s minimem okolo 5-7°C. Poté došlo k výraznější změně a minima se pohybovala od 11-15°C. Vítr byl hodně závislý na výskytu bouřek, takže se opět lokálně lišil. Do pátku bylo spíše větrnější počasí s průměrem okolo 3 m/s.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají pokračující a dosti výrazný propad v nasycení půdy v ČR oproti obvyklým hodnotám s výjimkou jižní Moravy, kde se situace mírně zlepšila. Nadále pozorujeme stejný vývoj rovněž podél toku Dunaje a zvláště v trojmezí ČR/SR a Rakouska tj. v severovýchodním Rakousku, jihozápadním Slovensku a jihovýchodě ČR. Další oblast nízkého nasycení se nachází v oblasti pobřeží Černého moře, v podstatné části východní Ukrajiny a na Apeninském poloostrově a nově v Německu a ve východní Francii. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře se situace zhoršila, stejně jako na většině území Balkánu a při ústí Dunaje a v severní Itálií se objevují enklávy s poměrně nízkým nasycením, které jsou obdobné jako v Rakousku a ČR. (Ve vyšších polohách se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné ve většině domény na severu a jihu s relativně malými změnami ve středu domény včetně ČR.
Většina území se vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Vliv nedostatku vláhy se začíná se projevovat v Rakousku, Maďarsku a na východním Slovensku a již druhý týden v řadě sledujeme že na pomezí Francie a Itálie, na Ukrajině a v pásu okolo Černého moře vidíme enklávy s negativním vývojem kondice vegetace.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (28. 5. - 3. 6.2018) budeme zpočátku pod vlivem tlakové výše nad severovýchodem Evropy, ale ta bude postupně slábnout. Od západu bude mít vliv mělká tlaková níže a nad Baltem umístěná tlaková výše. Počasí bude pokračovat ve svém typickém letním projevu, kdy teploty budou tropické a srážky většinou bouřkového charakteru. To se odrazí i v úhrnu srážek, kdy budou stejně jako tento týden, výrazné prostorové rozdíly. Neočekáváme ale tak velké úhrny jako na některých místech v tomto týdnu. V Čechách by mohlo být bouřek více s týdenní sumou průměrně od 10-25 mm (lokálně více, hlavně Šumava). Na většině území republiky ale čekáme, že vůbec nezaprší a nebo jen do 5 mm/týden (hlavně Morava). Do konce týdne budou pokračovat tropické teploty, kdy maxima se budou pohybovat od 28-32°C. To výrazně napomůže odpařování vody z půdy a tedy postupnému opětovnému prohlubování sucha. V tomto týdnu tedy čekáme, že ve vrstvách 0-40 cm se na střední a severní Moravě objeví ve větší míře kategorie sucha S4 a S5 (pod 30 % relativního nasycení půdy). Na většině území Čech bude v povrchové půdě zatím dostatek vláhy způsoben bouřkami z minulého týdne. V hlubších vrstvách 40-100 cm je současný stav horší a i během dalšího týdne se bude zde sucho prohlubovat. Ke konci týdne bude tedy asi nejhorší situace oproti normálu v hlubších vrstvách na vysočině a v moravskoslezském kraji. Předpověď je více náchylná na chybu a to z důvodu nemožnosti předpovědět správně výskyt bouřek.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech nadprůměrné a to zvláště v prvním týdnu. Srážky jsou očekávány spíše průměrné až mírně podprůměrné ale primárně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy středních, severozápadních a východních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje, horní povodí Labe a střed Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do posledního týdne června. V případě středních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském se setkáváme s negativní prognózou až do třetí dekády července, a byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
