Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se v minulém týdnu prohloubila. I nadále zůstává výraznější sucho v severní polovině republiky a ve východním cípu republiky, kde sledujeme až extrémní sucho. Sucho však také zasahuje území východně od řeky Svitavy až k hranicím s Německem. Aktuálně nesledujeme sucho na jižní Moravě (tzn. nyní je zde obvyklý stav pro tuto roční dobu s porovnáním průměrem 1961-2010).
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) je velmi vážná a v minulém týdnu došlo k prohloubení sucha. I nadále většinu republiky zasahuje výrazné až extrémní sucho. Oblast Čech a Slezska je postižena suchem o trochu více než Morava.
Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 23 % území (oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení o 8 %). Výrazné a výjimečné sucho pak na necelých 50 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 95 % území České republiky.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech.
Deficit: Deficit půdní vláhy je i nadále prohlubován. Největší rozdíl oproti minulému týdnu pozorujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) na střední Moravě, kde byl deficit zlepšen, zatímco na zbytku republiky byl zhoršen..
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně, nejhorší stav pozorujeme v oblasti střední Moravy, Slezska, Krkonoš, okolí Prahy a Plzně a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí a v západních Čechách se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“. Normální vodnost je sledována velmi zřídka a to spíše na Moravě.
V celém profilu do 1 m se k 28. 7. vyskytuje deficit zhruba na 99 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 93 % území je deficit nejméně 20 mm, na 90 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 16 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé kondici vegetace v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů.
Nyní sledujeme na většině území horší stav vegetace. Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení především v oblasti západních Čech a v poměrně širokém pásu kolem severovýchodních hranic ČR.
Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, nicméně aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) svědčí o větších než původně očekávaných propadech výnosů u řepky, pšenice ozimé a ječmene jarního a potenciálně i dalších plodin.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 21. 7. Zprávy 337 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů, a hlásí na mnoha místech zasychání plodin, praskliny v půdě či problémy s růstem ttp. Mnoho respondentů hlásí také poškození plodin hraboši. Významné dopady na produkci jsou očekávány také ovocnáři. Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 11 okresů očekává extrémní poškození suchem. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko. Prognózy výnosů založené na modelování na základě družicových dat lze najít na webu www.vynosy-plodin.cz
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 53 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 5 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách a na východní Moravě, nižší především v nížinách ve středních a severních Čechách a na severní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (21.7 – 27.7.2019) jsme byly většinou pod přílivem velice horkého a suchého vzduchu od jihu. O víkendu se ale k nám dostala tlaková níže, která byla silnější, než počítaly modely ve své týdenní předpovědi. Proto nakonec naštěstí byly srážkové úhrny vyšší, než se čekalo. Nejvíce srážek spadlo na jihovýchodě republiky, poté na střední Moravě a také na Plzeňsku. Většinou tyto úhrny byly okolo 20 mm/týden, lokálně spadlo i okolo 50 mm/týden. Na zbytku republiky byly zaznamenány srážky nejčastěji do 10 mm/týden, ale byly i místa kde nepršelo vůbec. Díky přílivu afrického vzduchu se dostaly teploty v úterý na většině republiky nad tropickou hranici 30°C. Horko poté kulminovalo ve čtvrtek a v pátek, kdy maxima místy překročily hranici 35°C. Minimální teploty byly nejčastěji okolo 15°C, ale vyskytly se i místa s tropickou nocí. Vítr byl slabý, pouze o víkendu s příchodem tlakové níže se místy při silných bouřkách výrazně zvedal.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zlepšení ve Francii, Polsku a na pobřeží Jaderského moře. Nicméně na nejméně polovině území ČR vlhkost poklesla. Prohlubování vodního deficitu sledujeme jak ve Francii, Itálii tak na Balkáně i v Polsku. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (29.7.-5.8.2019) budeme většinou pod vlivem nevýrazného tlakového pole. Ve středu projde přes území republiky studená fronta, na které by se mohly vyskytovat silné bouřky. Celkově by měl být celý týden spíše vlhčí s častějším výskytem přeháněk. To bude znamenat větší prostorové rozdíly. Podle současných výstupů modelů by do začátku příštího týdne mohlo spadnout 25-50 mm v místech s výskytem bouřek. Na menší části území pak mezi 10-25 mm/týden. Modely se v tomto scénáři celkem shodují. Teploty vzduchu by měly mít postupně klesající trend. Zpočátku se budou dostávat ještě k 28°C (větší prostorové rozdíly), ale o víkendu čekáme maxima o zhruba 3°C nižší. Postupně by se měla výrazně zlepšovat půdní vlhkost v povrchové vrstvě 0-40 cm a na většině území vykazovat ke konci týdne normální stav. Situace bude špatná zůstávat stále v hlubších vrstvách 40-100 cm, kde sice dojde k mírnému zlepšení, ale stále bude převládat výrazné či výjimečné sucho. V celém profilu 0-100 cm tedy dojde ke zmírnění sucha. Počínající sucho bude sice na 80 % území, ale extrémní bude jen na 5 %. Stále platí, že bude značný rozdíl podle půdního horizontu.
Střednědobý výhled ensemble modelu GFS, který předpovídá počasí do 14. srpna předpokládá, že teploty na počátku srpna budou spíše nižší, než je obvyklé. Ke srovnání by mělo dojít po 11. srpnu. Počasí by mělo být doprovázeno i přeháňkami.
Oproti minulému týdnu došlo k předpovědi k posunu spíše k chladnější a vlhčí variantě. Často by nás mohly doprovázet bouřky či přeháňky, tedy budou srážkové úhrny značně prostorově rozdílné. Rozsah a závažnost sucha by se v rámci republiky měl zmenšovat.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v tomto a příštím týdnu výrazně obvyklými hodnotami zatímco další dva týdny budou teploty blízké průměru či trochu nad průměrem. Srážkově by ČR mělo v následujících čtyřech týdnech spíše průměrně. Do konce druhé dekády srpna je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a naopak velmi špatná je prognóza pro sever Moravskoslezského kraje. Deficit v části střední Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny září. Do poloviny října pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na severní Moravě a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
