Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden zmírnila. Výraznější sucho sledujeme v jihozápadních a severozápadních Čechách a poté v menších enklávách v rámci České republiky.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zmírnila především v Čechách. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 38 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0–40 cm), kde se stav mírně zlepšil na většině území České republiky, kladný deficit však sledujeme na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku.
V hlubší vrstvě (0–100 cm) došlo také k mírnému zlepšení. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován převážně e střední části České republiky, na Moravě, Krkonoších a na Šumavě. Ve Slezsku převažuje nadnormální vodnost. Na zbytku území však sledujeme převážně podnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 29. 12. vyskytuje deficit zhruba na 57 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 29 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo. V hlubších vrstvách se hodnoty nijak výrazně nezměnily.. Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří a v oblasti středního toku Vltavy.. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti severozápadně od Prahy a v jižních Čechách.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 99 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 1 % území.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně klesly, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 22 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 20 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (22.12. -28.12.2019) jsme byly pod vlivem přílivu vlhkého vzduchu od západu a přechodu frontálních systémů. Prakticky každý den byly zaznamenány srážky. I přesto na mnoha místech byly úhrny jen do 10 mm/týden, v lepším případě do 15 mm. Rozdílná byla situace na našich horách, kde spadlo i okolo 50 mm/týden. Nejvydatnější srážky pak byly v Beskydech. Sněhová pokrývka leží hlavně právě v Beskydech a Krkonoších a to do 60 cm. V první polovině týdne byly teploty vzduchu vyšší. Maxima se pohybovala většinou od 5 do 8°C. Od čtvrtka se pak začalo ochlazovat a v sobotu se pohybovaly denní teploty již okolo 0°C. V noci se teploty držely ještě nad bodem mrazu a to až do čtvrtka. V sobotu pak už na většině území byly minima pod hranicí 0°C. Vítr byl minulý týden dosti proměnlivý. Nejvyšší rychlosti byly zaznamenány v pondělí a to hlavně na Vysočině.
Předpověď a prognóza sucha: Během tohoto týdne (od 30.12.2019) budeme většinou pod vlivem tlakové výše. To se změní o víkendu, kdy přejde přes nás studená fronta a počátkem nadcházejícího týdne pak další frontální systémy. Srážky se objeví převážně o víkendu a pak počátkem příštího týdne. Týdenní úhrny budou většinou jen do 5-10 mm a celkově v dalších 10 dnech zhruba 15-20 mm. Nový sníh se objeví převážně jen na horách. Denní teploty se budou pohybovat nejčastěji do 5°C. V noci pak budou klesat teploty lehce pod bod mrazu. Plocha snížené dostupnosti půdní vláhy se bude v České republiky mírně rozšiřovat a to převážně v povrchové vrstvě do 40 cm. Nejvíce se to bude týkat západních Čech. Celkově minimálně nejmírnější kategorií sucha bude postiženo 30 % území republiky.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 15. ledna, se předpokládá, že teploty vzduchu do 5. ledna budou teplotně nadprůměrné. Poté v dalších 10 dnech čekáme kolísání kolem predikce oběma směry. Od 5. ledna by pak měly být také častější srážky než tomu bude nyní.
V dalším období nečekáme, že by nějak významně přibylo sněhu a zima tedy bude pokračovat ve své mírnější formě. Teploty budou většinou nadprůměrné a srážek v tomto týdnu bude zatím podle výhledu málo.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
