Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se v minulém týdnu zmírnila v severních a jihozápadních Čechách. V několika malých oblastech sledujeme počínající sucho (okolí Prahy, Pošumaví a Novohradské hory).
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se oproti minulému týdnu nijak zásadně nezměnila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Výrazné až extrémní sucho sledujeme zhruba cca 2 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 31% území České republiky (oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení zhruba o polovinu). V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) v severozápadních Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde je nyní opět negativní odchylka.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“, sucho je sledováno také na šumavských tocích.. Normální vodnost je sledována místy na východní Moravě a ve Slezsku, kde se vyskytly intenzivní srážky v minulých týdnech.
V celém profilu do 1 m se k 29. 9. vyskytuje deficit zhruba na 71 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 49 % území je deficit nejméně 20 mm, na 32 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 18 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY v porovnání s minulým týdnem pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. V hlubších vrstvách hodnoty spíše stagnovaly. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, na Českokrumlovsku a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): severní Morava, Slezsko a západ Čech jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v Polabí, na jižní Moravě, v okolí středního toku Vltavy, kde jsou hodnoty i pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 60 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 40 % území a na 2 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 22. 9. Zprávy 261 zpravodajů ze 66 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Na polích probíhájí podzimní práce a zaseté plodiny začínají trpět suchem. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 6 okresů hlásí extrémní poškození suchem, na Moravě jsou hlášeny dva. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 22. 9. Horší situace je hlášena v okolí Brna. Největší dopady sucha jsou hlášeny z okresu Vyškov
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na Moravě pokračoval mírný pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v Čechách se vlhkosti mírně zvýšily, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 20 % stanic, v 10 až 50 cm je na 24 % stanic a v 50-100 cm na 25 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 7 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (22-28.9.2019) jsme byly pod vlivem přílivu vlhkého vzduchu od západu a přechodu mnoha frontálních systémů. Srážky byly častější hlavně v druhé polovině týdne. Více jich bylo v Čechách než na Moravě. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v horských oblastech a to okolo 30 mm/týden. S výjimkou Středočeského kraje, kde spadlo do 10 mm/týden, tak ve zbytku Čech bylo naměřeno okolo 15 mm/týden. Na Moravě prakticky nepršelo a nebo jen do 3 mm/týden. Denní teploty vzduchu byly většinou vyrovnané a pohybovaly se od 17-22 °C. Noční teploty byly nižší počátkem týdne a to mezi 5-8 °C. Poté se nejčastěji naměřilo okolo 10-12 °C. Vítr byl většinou velmi slabý s průměry mezi 1-2 m/s. Ke konci týdne začal zesilovat na průměry přes 2 m/s.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zlepšení na většině území.
Mírné zlepšení vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, střední Francii, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice je nejlepší stav půdní vláhy v jižních Čechách, v povodí Berounky a na východní Moravě. V Polabí i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (30.9.-7.10.2019) bude dynamické počasí, když přes nás budou přecházet různé frontální systémy. Deštivé počasí bude hlavně ve středu a během víkendu. Týdenní úhrn srážek by se měl pohybovat nejčastěji mezi 15-25 mm, ale není vyloučeno i lokálně okolo 40 mm. Do středy bude ještě relativně teplo s maximy okolo 20 °C, ale poté dojde k citelnějšímu ochlazení a během dne čekáme teploty jen mezi 10-15 °C. V noci se budou teploty udržovat mezi 5-10 °C. Díky spíše srážkovému období a i poklesu teplot bude procento území zasažené sníženou dostupností půdní vlahy nadále klesat. Ve výhledu za 10 dnů by měl být rozsah velmi malý a půdní vlhkost bude tedy odpovídat obvyklým hodnotám pro toto období.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 16. října se od poloviny tohoto týdne čeká pokles teplot pod obvyklé hodnoty. Srážkově by celé období mohlo být bohatší hlavně díky četným přeháňkám. Nejistota předpovědi výhledu modelu roste od neděle 6. října, takže lze očekávat, že na delší období se ještě předpověď změní.
Díky chladnějšímu a deštivějšímu počasí v následujícím období čekáme, že na území republiky bude půdní vlhkost odpovídat dlouhodobým hodnotám pro toto období.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v ¨následujících 4 týdnech průměrné až mírně nadprůměrné. Mírně nadprůměrný by měl být tento týden a příští týden, poté budou teploty pozvolna klesat. Relativně chladnější by měl být poslední týden z výhledu. Srážkově by v ČR měly být tyto dva týdny mírně nadprůměrné, poté průměrné. Do poloviny října je cca 10 % pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny listopadu. Do poloviny prosince pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do února příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
