Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) byla v minulém týdnu díky deštivějšímu počasí zmírněna. PředminuIý týden jsme v této vrstvě sledovali sucho zhruba na celém území vyjma jižní Moravy (a to S1-S5). Nyní sledujeme sucho v západních, severních Čechách, v Polabí, v okolí řeky Orlice a dále v dalších enklávách, převažuje nyní počínající sucho, nicméně v Jizerských horách a Krkonoších sledujme až extrémní sucho.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) je velmi vážná a v minulém týdnu došlo k malému zlepšení, kdy ubylo extrémního sucha.. I nadále většinu republiky však zasahuje výrazné až extrémní sucho.
Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 7 % území (oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení o 16 %). Výrazné a výjimečné sucho pak na zhruba 27 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 76 % území České republiky.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech
Deficit: Deficit půdní vláhy byl v minulém týdnu zmírněn. Největší rozdíl oproti minulému týdnu pozorujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) v jižní polovině republiky, na střední Moravě a v dalších enklávách..
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně, nejhorší stav pozorujeme v oblasti Slezska, Krkonoš, okolí Prahy a Plzně a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální vodnost. V Polabí a v západních Čechách se převážně vyskytuje kategorie „sucho“ až „extrémní sucho“. Normální vodnost je sledována velmi zřídka a to v podhůří Šumavy, a zřídka na jižní Moravě.
V celém profilu do 1 m se k 4. 8. vyskytuje deficit zhruba na 93 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 76 % území je deficit nejméně 20 mm, na 69 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 8 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů.
Nyní sledujeme v jižní polovině republiky lepší kondici vegetace, v severní spíše opak. Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení kondice téměř na po celé ČR, vyjma jihovýchodní Moravy, kde místy došlo ke zhoršení..
Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, nicméně aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) svědčí o větších než původně očekávaných propadech výnosů u řepky, pšenice ozimé a ječmene jarního a potenciálně i dalších plodin.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 28. 7. Zprávy 354 zpravodajů ze 71 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů, a hlásí na mnoha místech zasychání plodin, praskliny v půdě či problémy s růstem ttp. Mnoho respondentů hlásí také poškození plodin hraboši. Významné dopady na produkci jsou očekávány také ovocnáři.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 13 okresů očekává extrémní poškození suchem, na Moravě hlásí toto poškození 3 okresy. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko. Prognózy výnosů založené na modelování na základě družicových dat lze najít na webu www.vynosy-plodin.cz.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se díky srážkám na části území mírně zvýšila vlhkost půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 46 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 8 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách a na východní Moravě, nižší především v nížinách ve středních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (28.7 – 3.8.2019) nám pršelo každý den, i když ne všude. Většinou šlo o bouřkové situace, což znamenalo značné prostorové rozdíly. Pokud vyhodnotíme celý týden, tak by mělo být pouze minimálně míst, kde déšť nebyl zaznamenán. Týdenní úhrn celkem odpovídá predikci. Na řadě míst byly zaznamenány úhrny vyšší i než 50 - 80 mm/týden – lokality v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Znojmo, Břeclav, Nový Jičín, Opava, Bruntál, Rychnov nad Kněžnou a Děčín. Naopak prostorově nejméně srážek spadlo na Liberecku a ve východní části středočeského kraje. Během týdne se postupně ochlazovalo. Nejvyšší teploty byly zaznamenány v pondělí, kdy se dostávaly i nad hranici 30 °C. Od poloviny týdne se pak většinou pohybovaly okolo 25 °C a nejchladněji pak bylo v sobotu s maximem okolo 23 °C. Do středy se pohybovaly noční teploty nad hranicí 15 °C, poté se ochladilo na minima od 11 do 15 °C. Vítr byl silnější spíše vždy krátkodobě při přechodu fronty či při bouřce. Celkově byl týden na sílu proudění slabší.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání k mírnému zlepšení v Rakousku, Slovensku, Maďarsku, v Itálii v jižní části Německa.. Prohlubování vodního deficitu sledujeme jak ve Francii, Itálii tak na Balkáně i v Polsku. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (5.8.-12.8.2019) bude přecházet přes naše území několik studených front. Nejvíce srážek se čeká ve středu a v noci na čtvrtek. Poté modely předpokládají větší úhrny i z neděle na pondělí, kdy půjde přes nás další fronta. Srážky budou často díky bouřkové činnosti, takže budou značné rozdíly i na menším území. V průměru se očekává do příštího pondělí úhrny od 25-40 mm. V místech s intenzivnějšími srážkami i nad 50 mm. Celkově by mělo více zapršet na Moravě a v Královehradeckém kraji, ale to je samozřejmě nutné brát s rezervou. Teploty většinou budou letního charakteru, kdy se budou pohybovat od 25-30°C. Díky očekávaným srážkám se situace okolo sucha bude zlepšovat. V povrchové vrstvě bude pokračovat na většině území obvyklý stav pro toto období. Zcela odlišná situace je v hlubších vrstvách 40-100 cm, kde je pozorováno výrazné sucho. To bude i na konci tohoto týdne, ale dojde k mírnému zlepšení relativního nasycený půdní vláhy. Za 10 dní by mohlo být sucho bráno v celém profilu 0-100 cm pozorováno už jen na 40 % území a to většinou jen ve slabém stavu. Je zde nutné brát na zřetel, že budou zásadní rozdíly mezi povrchovou a hlubší vrstvou.
Střednědobý výhled ensemble modelu GFS, který předpovídá počasí do 21. srpna předpokládá, že nadprůměrné teploty vzduchu budou vládnout jen tento týden. Po zbytek období pak bude o něco chladněji, než je na srpen obvyklé. Čeká se i příznivé množství srážek.
Podle současných výstupů modelů by první část srpna měla být pro zmírnění sucha příznivá. Čekáme větší množství srážek a od příštího týdne i nižší teploty vzduchu. Sucho by mělo být nadále pozorováno hlavně ve vrstvě 40-100 cm, kde jeho zmírnění bude trvat delší dobu a to jen za předpokladu příznivých podmínek. Naopak v povrchové vrstvě by měl obvyklý stav i nadále.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v tomto a příštím týdnu výrazně obvyklými hodnotami zatímco další dva týdny budou teploty mírně pod průměrem. Srážkově by ČR mělo v následujících čtyřech týdnech spíše průměrně. Do konce druhé dekády srpna je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a naopak velmi špatná je prognóza pro sever Moravskoslezského kraje. Deficit v části střední Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny září. Do poloviny října pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až ledna příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na severní Moravě a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
