5. srpen 2018

Shrnutí:
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu výrazně zhoršila vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů. Na téměř 9/10 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části. Znovu se zhoršil stav v povrchové vrstvě do 40 cm, a to zvláště na severu ČR. Domníváme se, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 5. 8. v celém profilu na 93 % území. Hlubší vrstva byla zasažena také z 92 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 81 % území což představuje nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 84 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 45 %, což je zásadně více oproti situaci před týdnem a tyto hodnoty představují prozatím vrchol letošní suché epizody.

V uplynulém týdnu (29.7 – 4. 8. 2018) pokračoval další tropický týden a Česká republika zažívá vleklou horkou vlnu. Srážky byly hlavně z bouřkové činnosti, což znamenalo velké prostorové rozdíly. Na velké části republiky vůbec nepršelo anebo jen pár milimetrů. Maximální teploty vzduchu přesahovaly po celý týden hranici tropické teploty a to dost významně. Na většině území republiky byly měřeny každý den maxima přes 33 °C a převážně v Polabí stoupaly teploty nad hranici 35 °C (lokálně i 37 °C). Vláhový deficit v půdě díky této kombinaci nízkých srážek a extrémně vysokých teplot opět zesílil a zasahuje až na drobné výjimky celé území. Nejvýraznější je aktuálně deficit severně od pomyslné linie spojující Prahu a Brno. Na téměř 3/5 území přesahuje deficit 40 mm a 17 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ již několik měsíců podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a v západních Čechách. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což odpovídá oblastem s dlouhodobým výskytem sucha. V kontextu střední Evropy se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku a sucho u nás navazuje na rozsáhlé sucho v povodí celé řeky Labe.. Nejvýraznější deficity pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu. Nízké nasycení půdy najdeme i v Itálii a na pobřeží Jaderského moře, ale v těchto případech je výrazný pokles půdní vlhkosti obvyklý.

 

Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu výrazně zhoršila vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů. Na téměř 9/10 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části. Znovu se zhoršil stav v povrchové vrstvě do 40 cm, a to zvláště na severu ČR. Domníváme se, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu poslední týdny nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 5. 8. v celém profilu na 93 % území. Hlubší vrstva byla zasažena také z 92 % (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 81 % území což představuje nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 84 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 45 %, což je zásadně více oproti situaci před týdnem a tyto hodnoty představují prozatím vrchol letošní suché epizody.

Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se opět zrychlilo kombinací vysokých teplot a nízkých srážek. Nejhlubší deficit zasahuje sever a východ Čech a dále sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského a dále střed kraje Moravskoslezského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského a v ještě větší míře všechny kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ.
V celém profilu do 1 m se k 5. 8. vyskytuje deficit na 99 % území. Přičemž na 92 % území je deficit nejméně 20 mm, na 56 % pak deficit nejméně 40 mm a na téměř 16 % území chybí mezi 60-100 mm.

Dopady na zemědělskou produkci: Zprávy 204 zpravodajů z 61 okresů ukazují dramatické zhoršení postoje respondentů, horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a potvrzující se zhoršování kondice vegetace. Dokládá také, že obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice se v některých okresech bohužel naplnily. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou většinou zpravodajů, přičemž polovina z nich signalizuje extrémní sucho. To se následně projevuje i velmi nízkou vlhkostí v povrchové vrstvě půdy, což je zvláště patrné v oblasti Polabí. Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny z většiny okresů. V nebývalé míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy. Přejít nelze ani hlášení o dopadech v případě lesních porostů, byť s ohledem na relativně nižší počet zpravodajů nejde o hlášení reprezentativní. Překvapilo výrazné zvýšení počtu okresů hlásících extrémní poškození porostů. To je konstatováno v 16 okresech (oproti 7 v předminulém týdnu). Těžké škody způsobené suchem očekávají respondenti ve 30 okresech a ve 14 pak škody středního rozsahu. Zaznamenali jsme tak potvrzení výrazně negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, což potvrzuje i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.výnosy-plodin.cz. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená na webu intersucha.

Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území horší než je obvyklé, s výjimkou Frýdecka-Místecka a jihu Čech. Dostavilo se předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, který dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zlepšovaly. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha. Nejvýraznější zhoršení kondice vegetace pozorujeme ve středu a na severozápadě, a také na východě Čech i v oblasti střední a jižní Moravy. S ohledem na pokračující nedostatek vláhy lze očekávat spíše další zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme již několik týdnů nejen v ČR ale i v Braniborsku a Belgii, a také v částech Polska a Běloruska. A naše odhady potvrzují zprávy od našich respondentů.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k snížení vlhkosti půdy ve všech vrstvách. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 45 % stanic, v 10 až 50 cm je na 39 % stanic a v 50-100 cm na 47 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm a v 10-50 cm, pouze v 50-100 cm na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách ve východních, středních a severních Čechách a na střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (29. 7. – 4. 8. 2018) pokračoval další tropický týden a Česká republika zažívá vleklou horkou vlnu. Srážky byly hlavně z bouřkové činnosti, což znamenalo velké prostorové rozdíly. Na velké části republiky vůbec nepršelo anebo jen pár milimetrů. Do toho se objevují malé lokality s týdenními úhrny přes 40 mm. Celkově více těchto srážek spadlo na západě republiky. Maximální teploty vzduchu přesahovaly po celý týden hranici tropické teploty a to dost významně. Na většině území republiky byly měřeny každý den maxima přes 33 °C a převážně v Polabí stoupaly teploty nad hranici 35 °C (lokálně i 37 °C). Mezi nejteplejší regiony patřily okresy Praha, Mělník, Litoměřice, Mladá Boleslav a prakticky celá jižní Morava. Minimální teploty vzduchu se pohybovaly nejčastěji okolo 18 °C, ale v nižších polohách a ve velkých městech neklesaly ani pod hranici 20 °C. Vítr byl slabý, v průměru pod 2 m/s.

Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo k mírnému zlepšení na východě sledovaného regionu ale výraznému propadu v západní a jižní oblasti sledovaného prostoru. Půdy na jižní a střední Moravě a zvláště v Polabí ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu. Lze říci, že pozorovaná epizoda sucha v roce 2018 na území ČR souvisí s podobně intenzivní epizodou zasahující povodí Labe ve velké části Německa, zvláště pak Braniborska. Aktuálně pozorujeme panující nízké nasycení půdy v oblasti Apeninského poloostrova a zejména v severním středním Německu, v oblasti Beneluxu i východní Francie. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře i na protilehlé straně v Itálii se situace oproti předchozímu týdnu situace dále zhoršila.

Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara. Nicméně po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu a tam zvláště v Braniborsku, v oblasti BENELUXU, v Bělorusku a na jihu Dánska. Výrazně horší je kondice vegetace prakticky v celé České republice, a v menší míře i v severním Rakousku či ve vnitrozemí Rumunska. Celkově lze říci, že se situace ve sledované části jižní Evropy pohybuje spíše v nadprůměrných hodnotách

Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (6-14. 8. 2018) bude pokračovat příliv velmi teplého vzduchu od jihu. To by mělo být ukončeno přechodem studené fronty ze čtvrtka na pátek. Nejvíce srážek spadne během pátečního dne a to očekáváme zatím podle modelů úhrny okolo 10-15 mm/den. Dále by příští pondělí díky brázdě nízkého tlaku mělo také na větší ploše pršet. Ve zbylých dnech půjde většinou jen o lokální přeháňky. Celkově čekáme do příštího pondělí úhrny okolo 20 mm/týden s tím, že při lokálních bouřkách mohou být podstatně vyšší. Tropické teploty budou vrcholit během středy a čtvrtka, kdy hlavně v Polabí budou stoupat i nad hranici 35 °C. Na zbytku republiky bude nejčastěji mezi 33-35 °C. Po přechodu fronty se ochladí většinou na letních 26-28 °C. Do čtvrtka včetně se bude situace se suchem nadále na území republiky zhoršovat a to jak ve vrstvě 0-40 cm, tak mírně i v hlubších vrstvách. Po přechodu fronty by se mělo sucho zmírnit v povrchové vrstvě a to převážně v jižní polovině republiky. Ve vrstvě 40-100 cm predikované srážky nepomůžou a nadále se bude sucho kategorie S3 a výše udržovat na většině území. Relativní vlhkost půdy bude ve čtvrtek v některých katastrech ještě pod 20 % a obecně pod 30 % na jižní Moravě a v Polabí. V sobotu by pak měla mít většina republiky relativní nasycení již na 30-40 %.
Podle výhledu modelu GFS ensemble se počítá, že teploty vzduchu budou od 12. 8. do 22. 8. odpovídat dlouhodobým hodnotám v tomto období. Také budou převažovat přeháňky. Dlouhodobý model EMCWF ensemble je v teplotách optimističtější a předpokládá nadprůměrné teploty až do konce srpna. Srážkově počítá, že budou obvyklé úhrny pro toto období.
Tento celkový výhled počasí je zatím spíše pesimistický pro vývoj sucha a lze předpokládat nadále se zhoršující se stav a to zvláště v těch oblastech, které jsou již výrazně postiženy.

Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné a to zpočátku výrazně. Srážky jsou očekávány spíše pod průměrem a převážně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude proto zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší a nově i střední a vyšší polohy středních, severních a východních Čech, a výraznou část Moravy a Slezska k nižšímu než obvyklému nasycení až do počátku září. V případě severních, středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravskoslezském i Zlínském se setkáváme s negativní prognózou až do samého konce září, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.

Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.