Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se v minulém týdnu snížila a aktuálně v této vrstvě nepozorujeme sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se oproti minulému týdnu nijak zásadně nezměnila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Výrazné až extrémní sucho sledujeme zhruba cca 0,7 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 26 % území České. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) v podstatě na celém území ČR vyjma jihozápadu Čech a jihu Vysočiny, kde je nyní kladná odchylka.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální až normální vodnost. Oproti minulému týdnu se situace vodnosti trochu zlepšila po deštích. Nadnormální vodnost je sledována většinou ve vyšších partiích hor.
V celém profilu do 1 m se k 6. 10. vyskytuje deficit zhruba na 50 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 17 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY v porovnání s minulým týdnem zvýšilo v povrchové vrstvě. V hlubších vrstvách hodnoty spíše stagnovaly. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, na Českokrumlovsku a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): severní Morava, Slezsko a západ Čech jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v Polabí, v okolí středního toku Vltavy, západně od Brna, kde jsou hodnoty i pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 78 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 22 % území a na 0,5 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčinily postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v severozápadních, severních a v jižních Čechách zůstává stav i nadále horší.
Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení kondice v Jihočeském kraji, v okolí Prahy a na většině území Moravy.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na většině území zvýšily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 24 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 35 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (29.9-5.10.2019) přes naši republiku přecházelo větší množství frontálních vln. Srážky se vyskytovaly každý den. Nejvíce deště bylo naměřeno ve středu a v sobotu. Týdenní úhrny byly nejvyšší na východě republiky a to mezi 30-50 mm a dále v horských oblastech Krkonoš a Šumavy. Nejčastěji se na území republiky vyskytovaly úhrny od 15-25 mm/týden. Naopak v jižních Čechách a Moravě spadlo často jen do 10 mm/týden. V první polovině týdne převládalo teplé počasí s maximy mezi 18-22°C. Po průchody fronty se ve čtvrtek výrazně ochladilo a maxima byla nejčastěji jen mezi 10-13°C. To platilo i pro noční teploty, kdy minima spadly na 3-6°C. Vítr byl v uplynulém týdnu silnější. Nejvyšší rychlosti byly zaznamenány v pondělí, kdy nárazy i v nižších polohách překračovaly hodnoty 25 m/s a byly zaznamenány významné škody na majetku.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (8.10.-14.10.2019) budeme zpočátku pod vlivem přechodu několika frontálních systémů. Poté se dostaneme pod vliv tlakové výše a počasí se ustálí. Nejvíce srážek je vázáno na přechod středeční fronty. Do pátku se pak budou vyskytovat občasné přeháňky, ale začne převládat období bez významných srážek. Zatím se nám modely rozcházejí, kolik srážek z dané fronty spadne. Týdenní úhrny jsou předpokládané nejčastěji okolo 25 mm. Model GFS předpokládá na většině území srážky mezi 10-25 mm, naopak model IFS mezi 25-40 mm. To značí větší nejistotu a hlavně bude značný prostorový rozdíl. Momentálně se očekává, že více srážek spadne v severní polovině republiky, naopak na jihu by to mohlo být i pod 10 mm/týden. Od poloviny týdne se začne postupně oteplovat a o víkendu mohou místy teploty překročit i hranici 20°C. Noční teploty budou kolem bodu mrazu už jen v úterý, poté by se měly pohybovat nejčastěji mezi 6-10°C. Ohledně stavu sucha se situace nebude měnit v povrchové vrstvě a i nadále zde nebude situace odlišná od obvyklého stavu. V hlubších vrstvách se bude nadále zmenšovat oblast s nižší půdní vlahou.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 23. října se predikce od minulého zhodnocení změnila. Nově se předpokládá, že teploty od tohoto víkendu se dostanou nad dlouhodobý průměr a mírným kolísáním takto vydrží až do konce předpovídaného období. Častější přeháňky očekává model po 19. říjnu.
Po chladnějším a deštivějším startu týdne se na víkend vrátí babí léto a očekáváme nadprůměrné teploty s menším množstvím srážek. Negativní vliv na půdní vláhu nebude pozorován.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až mírně nadprůměrné. Mírně nadprůměrný by měl být tento týden a příští týden, poté budou teploty pozvolna klesat. Relativně chladnější by měl být poslední týden z výhledu. Srážkově by v ČR měly být tyto dva týdny mírně nadprůměrné, poté průměrné. Do začátku listopadu je cca 10 % pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do začátku prosince. Do poloviny prosince pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do února příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
