Aktuální intenzita sucha: INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden výrazněji prohloubila v místech, kde předminulý týden bylo počínající sucho. Výraznější sucho sledujeme v jihozápadních, jižních Čechách, v Podkrušnohoří a také v menších enklávách na Moravě a ve Slezsku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zhoršila především v Čechách. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 57 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0–40 cm), kde se stav mírně zhoršil na většině území České republiky.
V hlubší vrstvě (0–100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severních Čech, Šumavy, Třeboňska, Pardubicka a také oblasti Zlatých Hor a Osoblažska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován na severovýchodě Moravy a převážné také v Krkonoších a Orlických horách. V jihozápadní části republiky, v severních Čechách a na střední Moravě sledujeme podnormální vodnost. V podhůří Šumavy, v severních Čechách a na Znojemsku je sledována kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 8. 12. vyskytuje deficit zhruba na 73 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 36 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírné zhoršilo. V hlubších vrstvách se hodnoty také nijak výrazně nezměnila.. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v oblasti středního toku Vltavy.. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti západně od Prahy, v jižních Čechách a na Znojemsku.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 98 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 2 % území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 1. 12. Zprávy 259 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Na polích se dokončují podzimní práce. Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 5 okresů hlásí extrémní poškození suchem. Těžké poškození suchem hlásí Čechy, Morava ï Slezsko. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 1. 12. Okres Klatovy a Třebíč hlásí počínající projevy sucha. Největší vliv suchem hlásí okres Vyškov, v jihlavském, přerovském okrese a v okrese Brno-venkov nesledují projevy sucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně poklesly, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 22 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 31 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (1.12. -7.12.2019) převažoval inverzní charakter počasí a víkendová fronta od západu zas tolik vláhy nepřinesla. Prakticky na celém území republiky spadlo pouze do 2 mm za týden nebo nepršelo vůbec. Výjimku tvořily horské oblasti, kde mohlo spadnout i 20 mm/týden, ale jde jen o velmi malé lokality. Díky inverznímu charakteru počasí se udržovaly denní maximální teploty v první polovině týdne na 1-4 °C. Ve čtvrtek a pátek se nám celkem ochladilo a místy denní teploty se nedostaly ani přes bod mrazu. V pátek se nám již oteplilo v Čechách a v sobotu byly dokonce naměřeny teploty i okolo 10 °C. V noci bylo už docela chladno a minima byla do -5 °C. Hlavně v druhé polovině týdne bylo vyšší proudění.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zlepšení na většině území.
Mírné zlepšení vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme na Balkáně, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice se stav zlepšil na většině zachyceného území. V Polabí a na jižní Moravě i nadále zůstává nižší stav půdní vláhy.
Předpověď a prognóza sucha: Během tohoto týdne (od 9.12.2019) čekáme dynamičtější počasí. Ve čtvrtek a pátek budou přecházet přes naše území okluzní fronty a o víkendu brázda nízkého tlaku vzduchu. Počátkem příštího týdne pak čekáme inverzní charakter počasí s tvorbou nízké oblačnosti a mlh. Modely se shodují, že do počátku příštího týdne bude nejvíce srážek v horských oblastech a to i přes 25 mm. Poté by mohlo být více srážek zaznamenáno na vysočině a to zhruba 10 mm/týden. Ve zbytku republiky nejčastěji do 5 mm/týden. Od středních poloh budou srážky i sněhové. Na horách by mohlo tedy počátkem příštího týdne ležet i 20 cm sněhu (hlavně Šumava a Krkonoše). Teploty vzduchu přechodně klesnou ve středu a ve čtvrtek i během dne pod bod mrazu. Poté se o víkendu oteplí a maxima se budou pohybovat kolem 5 °C. V noci převážně klesnou teploty až k -5 °C od středy do pátku, pak by se měly dostat k 0 °C. Relativní nasycení půdy se bude mírně měnit. Zlepšovat se bude situace hlavně v horských oblastech, naopak v nížinách se slabě zhoršovat. Minimálně sníženou dostupností vláhy bude zasaženo 40 % území republiky v horizontu 10 dnů. Aspoň mírné sucho pak bude na 20 % rozlohy. Největší odchylka od běžného stavu bude nadále v jižních Čechách a nejnižší relativní nasycení půdy na Rakovnicku a Znojemsku.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 25 prosince, se předpokládá, že teploty vzduchu budou od půlky prosince až do 23. prosince celkem výrazně nad dlouhodobým průměrem. Na Vánoce by se mělo ochladit na obvyklé hodnoty.
V uplynulém týdnu pokračovalo srážkově chudé období, kdy na většině území bylo zaznamenáno jen do 2 mm/týden. Podle střednědobého modelu se čeká spíše teplé předvánoční období.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až slabě nadprůměrné. Slabě nadprůměrné by měly být tyto dva týdny, další týdny budou pravděpodobně spíše průměrné. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné případně slabě nadprůměrné. Do konce prosince je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny ledna. Do konce února pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do května příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
