Aktuality
Na tomto místě uveřejňujeme aktuální výstupy v médiích, rozhovory a články, ve kterých je diskutována problematika sucha obecně a nebo je prezentován samotný Integrovaný Systém Sledování Sucha (ISSS). Je možno zde také získat aktuální informace o setkáních a přednáškách, na kterých se podílíme a na kterých je ISSS prezentován.
-
21. 9. 2024
Jak si umíme díky vědě poradit s následky povodní?
Za jak dlouho se dá vysušit zaplavený dům? A v čem pomáhají po povodni statikům satelitní snímky z vesmíru? Spoluautor projektu Intersucho Martin Možný vysvětluje, jak se dá vegetační index využít k přesnému měření vláhy v půdě a pomoct tak při sledování náhlých přírodních katastrof. Celý dil popovodňového magazínu Českého rozhlasu je k dispozici ZDE.
-
20. 9. 2024
Sucho nás zachránilo, povodně mohly být ještě horší
Díky suchu, které v Česku panovalo koncem léta, měla půda obrovskou retenční schopnost a srážky v prvních dnech dokázala pojmout. To nás uchránilo před ještě horšími povodněmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor je k dispozici ZDE.
-
18. 9. 2024
Na povodně jsme byli tentokrát lépe připraveni
S velkými povodněmi jsme již měli zkušenosti a předpověď situace byla jasná několik dnů dopředu, což nám dalo čas na koordinaci a přípravy. Pomohlo také sucho- půda tak měla obrovskou retenční schopnost a první dny srážky dokázala pojmout, což nás uchránilo před ještě horší situací, než nyní panuje. Řekl pro deník Právo klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý článek je k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Klima v České republice se mění: Budeme pěstovat lanýže a pomeranče?
Ústav výzkumu globální změny AV ČR v spolupráci s Masarykovou univerzitou a Odborem životního prostředí připravily výstavu ZMĚNA KLIMATU – poznej, pochop, pomoz, kterou je ještě do 24. září možné navštívit v Urban centru v Brně. Výstava přibližuje příčiny a projevy změny klimatu a ukazuje, jak se s nimi vyrovnáváme. V rámci doprovodního programu výstavy mluvil v cykle přednášek klimatolog Pavel Zahradníček i o tom, jak se tato změna projevuje na zemědělské produkci – budeme mít díky změně klimatu lepší víno, budeme moci pěstovat pomeranče či lanýže? A jakou hrozbu znamená změna klimatu pro naše lesy? I to přiblíží podklady dr. Zahradníčka, které jsou k dispozici ZDE.
-
17. 9. 2024
Proběhla konference Potraviny pro budoucnost
Nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu. Vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Výsledky představili na konferenci 16. září 2024. Klimatolog prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil i o tom, jak mohou extrémní meteorologické jevy poškodit úrodu více druhů zemědělských plodin a také jak nám pomáhají systémy včasné výstrahy jako jsou právě Intersucho.cz, Agrorisk.cz nebo Firerisk.cz. Více o výsledcích, kterých vědci dosáhli si můžete přečíst ZDE.
-
16. 9. 2024
Jeseníku uškodilo, že místní lesy poničil kůrovec. Půdě bude trvat, než nasaje vodu
Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.
-
16. 9. 2024
Bioklimatolog Miroslav Trnka k povodňové situaci v Česku v reportáži BBC
Bioklimatolog prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluvil v rámci reportáže BBC o aktuální povodňové situaci v České republice i o tom, jakou roli tu mohla sehrát změna klimatu. Vstup v anglickém jazyku je k dispozici v čase 8:13, hned po vyjádření ministra vnitra ČR Víta Rakušana, TADY.
-
14. 9. 2024
Extrémní počasí vzalo útokem celý svět. Všechny jevy spolu souvisí
Problémy kvůli nadměrným srážkám se netýkají jen Česka, ale celé střední Evropy. Poláci, Rakušané i Slováci očekávají silné deště především v regionech blízko u hranic s Českou republikou. Extrémní počasí se ale objevuje i jinde ve světě. "Většina hydrologů se shoduje v tom, že klimatická změna se obecně propisuje i do těchto extrémů. Na druhou stranu, situace, která je teď tady, vždy vzniká nějakým regionálním mechanismem. Množství vláhy, která se k nám dostává, je reakcí třeba na ty vysoké teploty, které jsme tady měli," řekl pro TN.cz expert v oboru hydrodynamického modelování, hydrologie a monitoringu v oblasti hydrauliky otevřených koryt a povrchového odtoku z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Evžen Zeman. Celý článek je k dispozici ZDE.
-
13. 9. 2024
Období sucha pomůže vodu vstřebat, míní klimatolog
Načasování extrémních srážek přichází vesměs vhod. Půda není po mimořádně teplém a suchém závěru vegetačního období vyprahlá tak, aby se po ní voda svezla, ale je připravena se nasytit. To nám teď může pomoci překlenout začátek velkých srážek, řekl v rozhovoru pro Novinky a Právo bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Celý článek je k dispozici ZDE.
-
13. 9. 2024
Současné silné deště jsou pro září netypické
Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl ČTK Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod 10°C a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002. Celý článek je k dispozici ZDE.
