Aktuality

Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci

Míst, která jsou v naší zemi každoročně zasažena suchem, stále přibývá. Na vině není ani tak pokles srážek (jejich roční úhrn zůstává zhruba stejný), jako spíš střídání prudkých dešťů s obdobími, kdy nespadne ani kapka, a především oteplování klimatu. Kvůli tomu se voda z krajiny odpařuje rychleji než dřív. Dá se s touto situací něco dělat? Nebo nám nezbývá než se jí přizpůsobit? Odpověď na tuto otázku hledala konference, která proběhla ve středu 20. března v sídle Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a doprovodná výstava instalovaná tamtéž do 29. března.

Na konferenci pořádané Ústavem výzkumu globální změny AV ČR a konané pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny vystoupili zástupci řady vědeckých, výzkumných a univerzitních ústavů a dalších organizací, které se vodou a její kvalitou dlouhodobě zabývají.

Fotografie ke zhlédnutí ZDE.
Článek k přečtení ZDE.

Máme málo srážek a dlouhodobý deficit vody, půdní profil se nenaplnil

Česko už čtvrtým rokem trápí sucho. Nedostatek vody letos zasáhne několik oblastí Česka. Miroslav Trnka z projektu Intersucho vysvětluje příčiny sucha, které ovlivní sklizeň.
Rozhovor k poslechnutí ZDE.

Zima byla sice bohatá na srážky, ale teplá. V nížinách je pořád sucho

Během letošní zimy spadlo podle ČHMÚ o čtvrtinu víc srážek, než bývá obvyklé. Zároveň to ale byla čtvrtá nejteplejší zima za posledních deset let. „Především na jižní a střední Moravě, ale také ve Středočeském a Pardubickém kraji, je skutečně relativně velké území, které by vody potřebovalo mnohem víc,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz profesor Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně.
Celý článek k přečtení ZDE.

Česko sužuje sucho, slabší sklizeň nemusí zachránit ani normální počasí

Zásoba půdní vláhy je letos na střední a jižní Moravě a také v severozápadních Čechách výrazně nižší než loni. V některých místech těchto oblastí už panuje podle bioklimatologů nejvyšší stupeň zemědělského sucha, které se označuje jako extrémní. I v případě normálního průběhu jarního a letního počasí se dá očekávat slabší sklizeň, uvedl jeden z tvůrců projektu InterSucho Miroslav Trnka pro irozhlas.cz dne 4.3.2019.
Článek k přečtení ZDE.

Pozorování sezónních změn u rostlin

Monitorování fenologických fází rostlin je důležité pro meteorology, klimatology i biology. Získaná data se využívají v zemědělství, lesnictví nebo při předpovědi pylových alergenů v ovzduší. Do monitorování se nyní může zapojit také veřejnost.

Jak krajina reaguje na měnící se klima? Jakými metodami se sledují fenologické fáze? Co je k tomu potřeba? Jak se stát pozorovatelem? Co je fenologické předjaří?
Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v rozhovoru s Lenkou Bartošovou, která byla hostem Studia 6 ČT24

Staňte se na chvíli vědcem

„Spolupracujte s Akademií věd a sledujte vývojové fáze rostlin a stromů. Každý má tu možnost. Kdo se k nám přidá, dozví se, na jakých zákonech funguje příroda a jak vlastně rostou klíčové rostlinné druhy naší krajiny“, vyzvala Lenka Bartošová z CzechGlobe všechny, kdo rádi pozorují přírodu v pořadu Větrník Českého rozhlasu.

S pomocí fenologie, která zkoumá periodicky se opakující jevy v živé přírodě a jejich závislosti na podmínkách vnějšího prostředí lze vytvořit kalendář přírody, který rozděluje kalendářní rok na fenologické fáze.

A jak vnímá z pohledu fenologie Lenka Bartošová toto aktuální období? Už je tu jaro, nebo ještě ne? Jak to vlastně poznáme? Co je hlavním ukazatelem jara? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v rozhovoru.

Předjarní období sucha

Na třetině území ČR jsou podzemní vody před začátkem jara ve stavu silného nebo mimořádného sucha. Letošní nadbytek sněhu problémy sucha neřeší.

Jak se naše krajina může vyrovnat s dalším, tentokrát předjarním obdobím sucha? O tom v rozhovoru pro ČRo Radiožurnál hovoří Pavel Zahradníček z CzechGlobe.

Rozhovor je k poslechnutí ZDE (stopáž od 15:25 min).

Boj proti suchu - rozhovor pro STUDIO ČT24

V uplynulých pěti letech podpořilo MŽP na šest tisíc projektů na zachycení vody v krajině. Šlo především o úpravy toků, obnovy mokřadů výstavbu rybníků. Také to zmínil na jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr Richard Brabec.

Jednání koalice se zúčastnil také prof. Miroslav Trnka z CzechGlobe, který poskytl rozhovor Studiu ČT24. Za nejvýznamnější navržená opatření považuje zjednodušení stavebního řízení při budování menších retenčních nádrží, strategii dalšího řešení vodovodní sítě – upřednostňování povrchových vod před podzemními a změnu velikosti honů, kdy by na nejohroženějších pozemcích byla omezena plocha pro pěstování jedné kultury.
Na jaká opatření by měl být z vědeckého pohledu kladen největší důraz?

Rozhovor je ke zhlédnutí ZDE (stopáž 18:45 – 25:50 min).

Přednášky pro praxi

Mezi 15.1.-7.2.2019 se pracovníci intersucha zúčastnili řady přednášek pro praxi, konkrétně v Hluboké nad Vltavou (15.1 a 7.2.) , Plzni (16.1.), Hradci Králové (17.1.), Zruč-Senci (24.1.), Solenicích na Orlíku (24.1.), Kolíně (31.1.), v Skalském dvoře (6.2.), Choťovicích (7.2.), kde posluchače z oblasti zemědělství seznámili jak se samotným portálem, tak možností se do něj zapojit. Prezentovány byly i portály www.vynosy-plodin.cz a www.klimatickazmena.cz.

Mokrá zima sucho nepřebila

Ani zima bohatá na sníh nedoplní v půdě potřebnou vodu, upozorňují klimatologové. „Sněžení pomůže ke zmírnění sucha v povrchových vrstvách do hloubky čtyřiceti centimetrů. Voda chybí v ještě hlubších vrstvách, a to od čtyřiceti centimetrů do jednoho metru. Tato odchylka od normálu se bohužel projevuje v posledních padesáti letech,“ sdělil Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Článek k přečtení ZDE.