Aktuality

Jaké jsou způsoby obnovy lesa v závislosti na lokalitě a druhu obnovovaného porostu?

Jak se krajina přizpůsobuje změně klimatu a co pro to děláme my? V novém programu Lesů ČR Adaptujeme lesy, se každý díl věnuje jednomu adaptačnímu tématu, například opatřením, která zvyšují biodiverzitu, ale i postupům při obnově porostů či ochraně lesa. Druhý díl se věnuje způsobům obnovy lesa v závislosti na lokalitě a druhu obnovovaného porostu. Celý díl je k dispozici ZDE. 

Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští

17. června si svět tradičně připomíná boj proti suchu a rozšiřování pouští. Každoročně se jeho prostřednictvím svět obrací k tématu prohlubujícího se sucha a degradace půdy v ohrožených oblastech. Jak vypadá letošní osvětová kampaň a co je podle Ministerstva životního prostředí pro Českou republiku zásadní? Tiskovou zprávu MŽP si můžete přečíst ZDE.

Nastaly ideální podmínky pro boj se suchem

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe je právě teď chvíle, kdy by zemědělci měli zkoušet zavádět opatření, která by měla zabraňovat vážným dopadům sucha v budoucnu. To zahrnuje pěstování meziplodin, zlepšování zásoby organické hmoty v půdě, zlepšování půdních vlastností nebo změny v osevním postupu. Zatím se to však neděje. „V roce, kdy není sucho a kdy bychom proti němu měli přijímat opatření a budovat vodní rezervy, k tomu není motivace. Protože vody je dost,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Celý článek k přečtení ZDE. 

Hrozí Česku nový fenomén bleskového sucha?

Je to po více než deseti letech poprvé, kdy v Česku na začátku června není výrazné sucho. „Srážky v posledních týdnech, hlavně toho bouřkového charakteru, doplnily půdní vláhu," říká pro týdeník Respekt Pavel Zahradníček, meteorolog, klimatolog a člen týmu Intersucha. Má to ale háček. „Máme dobrý stav v povrchové vrstvě, jenže v těch hlubších vrstvách je stav horší, než je obvyklé. Příští týden se nám oteplí, což bude znamenat vysychání povrchové vrstvy. Může přijít nový fenomén, tzv. bleskové sucho." Proč se povrchová voda nedostane hlouběji? A umí Česko pracovat s přebytkem vláhy, aby ji mohlo využít v dobách sucha?
Podcast pro Respekt.cz je k poslechnutí ZDE. 

Po deseti letech v červnu Česko netrápí výrazné sucho

 V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky srážky posledních dní až týdnů naplnily půdu napříč Českem potřebnou vláhou.
Celý článek a reportáž pro ČT24 k dispozici ZDE.

Změny klimatu mohou přinést tornáda na místa, kde před tím nebyla

Bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe připomíná, že podobné meteorologické jevy, jako je tornádo se na našem území děly už v minulosti. Klimatické změna nemusí hned znamenat větší množství tornád. Nezdá se, že by jejich počet rostl minimálně v těch místech, kde mají dlouhodobá měření (například v USA), ale roste počet tornád mimo obvyklou dobu, často se vyskytují ve skupinách a častěji se objevují na místech, kde se před tím nevyskytovaly. Celý rozhovor pro RTVS je k dispozici ZDE.

Klimatolog Pavel Zahradníček hostem Interview ČT24

Pavel Zahradníček, meteorolog, klimatolog a člen týmu Intersucha, byl hostem pořadu Interview ČT24. Celý díl ke zhlédnutí ZDE.

Lesy České republiky představují nový program Adaptujeme lesy

Jak se krajina přizpůsobuje změně klimatu a co pro to dělají Lesy České republiky? Jejich nový program představuje seriál třinácti krátkých dílů. Každý díl se tematicky věnuje jednomu adaptačnímu tématu, například opatřením, která zvyšují biodiverzitu, ale i postupům při obnově porostů či ochraně lesa. V prvním díle si mimo jiné můžete poslechnout, jak si adaptaci lesa představuje ředitel CzechGlobe profesor Michal Marek. K zhlédnutí ZDE.

Množství srážek v Česku roste, problém je vysoká teplota vzduchu, vysvětluje klimatolog příčiny sucha

V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.
Celý článek pro irozhlas.cz k přečtení ZDE.

Falešné jaro bude častější. Někde může pomoct protimrazová závlaha

Jak efektivně chránit úrodu před jarními mrazy, o nové mapě s odhady budoucích klimatických rizik i o lekcích z boje se suchem a lesními požáry v podcastu týdeníku Respekt s bioklimatologem Miroslavem Trnkou z CzechGlobe.

Někde je cestou protimrazová závlaha. Ale je to risk. Buď to zmrzne všechno a nebo se podaří část úrody zachránit. Ale ze studií, které znám a výpočtů, které jsme dělali, můžu říct, že protimrazová závlaha vychází z pohledu účinnosti a efektivnosti podstatně lépe než efekt zadýmení, zakouření nebo používání svící. Ale musí se to umět,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.

Podcast pro respekt.cz si můžete poslechnou ZDE.