Aktuality
Na tomto místě uveřejňujeme aktuální výstupy v médiích, rozhovory a články, ve kterých je diskutována problematika sucha obecně a nebo je prezentován samotný Integrovaný Systém Sledování Sucha (ISSS). Je možno zde také získat aktuální informace o setkáních a přednáškách, na kterých se podílíme a na kterých je ISSS prezentován.
-
30. 4. 2024
Klimatolog Pavel Zahradníček hostem podcastu
Jak nedávná vlna veder souvisí se změnou klimatu? Co je klima? Co je počasí? Budou přibývat požáry podobné těm v Českém Švýcarsku? Budeme v Česku ještě někdy lyžovat? Jak se bránit vlnám veder ve městech?
Podcast s Pavlem Zahradníčkem pro Rádio 1 je k poslechnutí ZDE. -
29. 4. 2024
Ohrožovat nás na jihu Moravy bude sucho, říká bioklimatolog Zdeněk Žalud
Nebývale brzy se v letošním roce začalo na jihu Moravy ozývat jaro. Mandloňový sad v Hustopečích na Břeclavsku dokonce vykvetl již začátkem března. Mnozí hovoří o posunu sezóny až o měsíc dopředu. „Další roky budeme mít velmi teplé, možná ještě teplejší než extrémní loňský rok, který byl vůbec nejteplejším od doby, kdy měříme teploměrem,“ říká v rozhovoru pro Deník bioklimatolog Zdeněk Žalud.
Jak by z hlediska počasí měl ideální duben vypadat?
Rozhovor pro denik.cz k dispozici ZDE.
-
23. 4. 2024
Ochlazení i mráz jsou v dubnu normální, příroda je ale o měsíc napřed
Střídání teplot k dubnu patří stejně jako mráz. Ochlazení pomůže zadržet vláhu v půdě a zpomalit vývoj vegetace, říká v rozhovoru pro Novinky a Právo klimatolog Pavel Zahradníček. Stále však podle něj platí, že se v Česku otepluje – za posledních šedesát let se průměrná teplota zvýšila o 2,2 stupně Celsia.
„V dubnu se často mluví o „aprílovém“ počasí, takže je normální, že se střídají teplé a studené vlny, což se i letos zrovna děje. V dubnu k nám prakticky pravidelně začne proudit studený vzduch od severu, který přináší ochlazení a v noci často i mrazy. Není to výjimkou ani v květnu, kdy přichází známí ledoví muži,“ říká PavelZahradníček z CzechGlobe.
Rozhovor pro novinky.cz k přečtení ZDE.
-
8. 4. 2024
Pavel Zahradníček na ČT24
Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).
-
4. 4. 2024
Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody
Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.
-
31. 3. 2024
Příští zimy mohou být chladnější, investovat do skiareálů už ale není rozumné, říká klimatolog
Zima byla letos extrémně teplá, ale ty následující mohou být chladnější. Investovat do skiareálů už ale nemá cenu, uvedl v rozhovoru pro Novinky klimatolog z Ústavu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka.
Jsou letošní teplotní výkyvy signálem klimatické změny?
Graf průměrných teplot vzduchu v zimních sezonách od šedesátých let ukazuje, že zimy jsou skutečně každým rokem teplejší. Může se tato stoupající křivka zlomit?
Odpovědi nejen na tyto otázky si přečtěte ZDE.
-
13. 3. 2024
Tak časný nástup jara vědci neviděli. Meruňky rozkvetly nejdříve v dějinách, rychleji startuje i pylová sezona
Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.
Meruňky jsou mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních – a právě kvůli tomu je ohrožený jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara.
Vědci porovnávají v dlouhé časové řadě vykvetení polorané odrůdy Velkopavlovická, která se pěstuje v sadu Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Rané odrůdy meruněk už letos v nejjižnější a nejteplejší části jižní Moravy kvetou od samého začátku března.
Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z CzechGlobe letos zahájila vegetace růst velmi brzo. „Proto se prodlužuje období, kdy může být poškozena mrazy.“
Článek je ke stažení ZDE.
-
8. 3. 2024
V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné
Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE.
-
4. 3. 2024
Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově
Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
Prezentace ke zhlédnutí:
Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas) -
28. 2. 2024
Přicházíme o zimu. Za 20 let jsme v nížinách neměli trvalou sněhovou pokrývku, varuje bioklimatolog
Sněženky kvetou už déle než dva týdny, raší i lísky nebo olše. Alergici začínají pociťovat první příznaky. Na řadě míst to už vypadá jako na jaře. Byla letošní zima opravdu extrémně teplá? A je to výjimka, nebo si na to musíme zvyknout? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
V posledních letech se sice příroda probouzí kvůli teplejším zimám dříve, je to ale letos extrémně brzy nebo jsme už zapomněli, že to je v posledních letech standard? Bude letošní únor jeden z těch nejteplejších v historii? Máme si v těchto končinách na teplé zimy zvykat?
Budoucímu vývoji klimatu v Česku se věnuje také nový web Climrisk. Co všechno na něm najdeme?
Můžete říct, jaké jsou v odhadu nejistoty?
Rozhovor včetně zvukového záznamu pro irozhlas.cz je dostupný ZDE.