Aktuality

Kam s uhlíkem?

Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

Změna klimatu je příležitost

Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

Bude sucho, budou povodně. Adaptovat se na obojí současně je těžká úloha

Podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny je jasné, že se klima mění. Klimatologové jsou jen překvapeni, jak se oteplování zrychluje. Frekvence extrémních jevů jako jsou suchá období a extrémní srážky se podle jeho slov obecně zvyšuje.  "Adaptace na klimatické změny nebude jednoduchá. Nestačí se zaměřit na jeden nebo dva projevy změny klimatu. Je třeba zvyšovat retenci krajiny tam, kde má největší efekt, například v horní části povodí."
Celý rozhovor pro ekolist.cz je k dispozici ZDE.

Jaké jsou výhledy počasí v Česku pro nadcházející roky?

Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky popisuje budoucí scénáře dalšího vývoje klimatu v České republice.
Celý rozhovor pro Deník.cz je k dispozici ZDE. 

Nový zákon by měl určit, kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lesích

Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Celý článek pro ČTK k dispozici ZDE. 

Díky deštivému červnu i květnu se většině území Česka i nadále vyhýbá sucho

Jelikož srážky přicházejí v posledních týdnech v podobě bouřek či přívalových dešťů, jsou velmi nerovnoměrně rozložené a na mapě se objevila i suchá oblast táhnoucí se východně od Prahy k Hradci Králové a na jih k Havlíčkovu Brodu. Jinde v republice je ale situace příznivá.
Bioklimatolog a vedoucí týmu Intersucha Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR však připomíná, že současná situace s dostatkem vláhy je vhodnou dobou pro to, aby zemědělci dělali řadu opatření proti suchu, ale právě dostatek vody podle něj prosazování těchto opatření brzdí. V době klimatické změny je však podle něj jen otázkou času, kdy vlhčí období znovu vystřídá sucho.
Celý článek ČTK k dispozici ZDE. 

Jaké jsou způsoby obnovy lesa v závislosti na lokalitě a druhu obnovovaného porostu?

Jak se krajina přizpůsobuje změně klimatu a co pro to děláme my? V novém programu Lesů ČR Adaptujeme lesy, se každý díl věnuje jednomu adaptačnímu tématu, například opatřením, která zvyšují biodiverzitu, ale i postupům při obnově porostů či ochraně lesa. Druhý díl se věnuje způsobům obnovy lesa v závislosti na lokalitě a druhu obnovovaného porostu. Celý díl je k dispozici ZDE. 

Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští

17. června si svět tradičně připomíná boj proti suchu a rozšiřování pouští. Každoročně se jeho prostřednictvím svět obrací k tématu prohlubujícího se sucha a degradace půdy v ohrožených oblastech. Jak vypadá letošní osvětová kampaň a co je podle Ministerstva životního prostředí pro Českou republiku zásadní? Tiskovou zprávu MŽP si můžete přečíst ZDE.

Nastaly ideální podmínky pro boj se suchem

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe je právě teď chvíle, kdy by zemědělci měli zkoušet zavádět opatření, která by měla zabraňovat vážným dopadům sucha v budoucnu. To zahrnuje pěstování meziplodin, zlepšování zásoby organické hmoty v půdě, zlepšování půdních vlastností nebo změny v osevním postupu. Zatím se to však neděje. „V roce, kdy není sucho a kdy bychom proti němu měli přijímat opatření a budovat vodní rezervy, k tomu není motivace. Protože vody je dost,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Celý článek k přečtení ZDE. 

Hrozí Česku nový fenomén bleskového sucha?

Je to po více než deseti letech poprvé, kdy v Česku na začátku června není výrazné sucho. „Srážky v posledních týdnech, hlavně toho bouřkového charakteru, doplnily půdní vláhu," říká pro týdeník Respekt Pavel Zahradníček, meteorolog, klimatolog a člen týmu Intersucha. Má to ale háček. „Máme dobrý stav v povrchové vrstvě, jenže v těch hlubších vrstvách je stav horší, než je obvyklé. Příští týden se nám oteplí, což bude znamenat vysychání povrchové vrstvy. Může přijít nový fenomén, tzv. bleskové sucho." Proč se povrchová voda nedostane hlouběji? A umí Česko pracovat s přebytkem vláhy, aby ji mohlo využít v dobách sucha?
Podcast pro Respekt.cz je k poslechnutí ZDE.