Aktuality

Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

Příští zimy mohou být chladnější, investovat do skiareálů už ale není rozumné, říká klimatolog

Zima byla letos extrémně teplá, ale ty následující mohou být chladnější. Investovat do skiareálů už ale nemá cenu, uvedl v rozhovoru pro Novinky klimatolog z Ústavu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka.

Jsou letošní teplotní výkyvy signálem klimatické změny?

Graf průměrných teplot vzduchu v zimních sezonách od šedesátých let ukazuje, že zimy jsou skutečně každým rokem teplejší. Může se tato stoupající křivka zlomit?

Odpovědi nejen na tyto otázky si přečtěte ZDE. 

Tak časný nástup jara vědci neviděli. Meruňky rozkvetly nejdříve v dějinách, rychleji startuje i pylová sezona

 Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

Meruňky jsou mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních – a právě kvůli tomu je ohrožený jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara.

Vědci porovnávají v dlouhé časové řadě vykvetení polorané odrůdy Velkopavlovická, která se pěstuje v sadu Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Rané odrůdy meruněk už letos v nejjižnější a nejteplejší části jižní Moravy kvetou od samého začátku března.

Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z CzechGlobe letos zahájila vegetace růst velmi brzo. „Proto se prodlužuje období, kdy může být poškozena mrazy.“

Článek je ke stažení ZDE.

V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné

Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka.
Celý článek k přečtení pro irozhlas.cz ZDE. 

Setkání reportérů Intersucha a Agrorisku ve Větrném Jeníkově

Dne 29. 2. 2024 proběhl v KD Větrný Jeníkov seminář spolupracovníků portálů Intersucho a Agrorisk s názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti.
Úvodní část semináře byla zaměřena na vývoj a dopady změny klimatu v ČR, klimatologické zhodnocení roku 2023 a současné zimy. Druhá, odborná část, se soustředila na klimaticky šetrné zemědělství a přinesla témata jako je regenerativní zemědělství, agrolesnictví či precizní zemědělstí.
Semináře se zúčastnilo 130 hostů z řad reportérů a uživatelů portálu Intersucho a také zástupci zemědělských organizací, státní správy a dalších organizací. Úvodní slovo přednesli
doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.), prof. Dr. Ing. Jan Mareš (Mendelova univerzita v Brně), prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), Ing. Jan Záměčník (Jihomoravský kraj), Ing. František Pavlík, Ph.D. (Státní pozemkový úřad), Ing. Aleš Kendík (Ministerstvo zemědělství), RNDr. Petr Kubala (Povodí Vltavy, s.p.) a Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D. (Ministerstvo zemědělství).

Informace byly převzaty i do médií, např.: ČTK, ČT24, ČT24, Ekolist. Ekolist
 

Prezentace ke zhlédnutí:
Změna klimatu – vývoj a dopady (prof. Zdeněk Žalud)
Jaké bylo počasí v roce 2023 a byla uplynulá zima tuhá či mírná? (Mgr. Pavel Zahradníček)
Jaká může být role zemědělství a lesnictví při řešení příčin změn klimatu? (prof. Miroslav Trnka)
Může být konvenční zemědělství klimaticky šetrné? (doc. Vladimír Smutný)
Praktické aspekty přechodu na regenerativní zemědělství (Ing. Karel Klem)
Agrolesnictví – produkční stromy v zemědělské krajině, VIDEO - © Profi Press, (Jiří Michalisko)
Hospodaření na nevyrovnaných pozemcích metodami precizního zemědělství (doc. Vojtěch Lukas)

Přicházíme o zimu. Za 20 let jsme v nížinách neměli trvalou sněhovou pokrývku, varuje bioklimatolog

Sněženky kvetou už déle než dva týdny, raší i lísky nebo olše. Alergici začínají pociťovat první příznaky. Na řadě míst to už vypadá jako na jaře. Byla letošní zima opravdu extrémně teplá? A je to výjimka, nebo si na to musíme zvyknout? V rozhovoru pro Radiožurnál odpovídal bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

V posledních letech se sice příroda probouzí kvůli teplejším zimám dříve, je to ale letos extrémně brzy nebo jsme už zapomněli, že to je v posledních letech standard? Bude letošní únor jeden z těch nejteplejších v historii? Máme si v těchto končinách na teplé zimy zvykat?

Budoucímu vývoji klimatu v Česku se věnuje také nový web Climrisk. Co všechno na něm najdeme?

Můžete říct, jaké jsou v odhadu nejistoty?

Rozhovor včetně zvukového záznamu pro irozhlas.cz je dostupný ZDE.

Intersucho: Nasycení půdy je na většině míst ČR nad 90 procenty, menší je na jihu

"Půda je v Česku podle portálu Intersucho nasycená, úroveň nasycení se na většině míst republiky pohybuje nad 90 procenty. Nižší je na jihu Moravy, především na Znojemsku, místy také na jihu Čech. Půda není promrzlá, voda z dešťů a tání sněhu se tak mohla dostat do větších hloubek a doplňuje zásoby podzemních vod. Intersucho o tom informovalo na sociální síti X."
Celý článek na ekolist.cz k přečtení ZDE.

Únor láme teplotní rekordy. Na jižní Moravě už vykvetly bledule i mandloně

Extrémně teplý únor výrazně uspíšil projevy jara v jihomoravské přírodě. Sněženky už jsou vykvetlé přes dva týdny a postupně se přidávají i další květiny. Jako první stromy už rozvinuly své květy rané odrůdy mandloní u Hustopečí na Břeclavsku.

Už v polovině února klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček na sociální síti X uvedl, že aktuální teplotní suma nad pět stupňů Celsia, která je rozhodující pro vývoj vegetace, odpovídala konci března.

Článek pro idnes.cz k přečtení ZDE. 

Běžkování je ohroženo, sjezdování zachrání zasněžování. Dnů se sněhem je polovina oproti 60. letům

 Mohou být roky, kdy nasněží, zima ale bude připomínat spíš letošní sezónu a sníh se bude posouvat do vyšších nadmořských výšek.

Když se člověk podívá na aktuální sněhové zpravodajství na jednotlivých sjezdovkách v Česku, uvidí u nich víc červených křížků, než by se na polovinu února slušelo. Když už se někde lyžuje, obvykle je vidět zdálky v krajině jeden bílý pruh uprostřed zeleného nekonečna. I proto vzal letos za své tradiční běžkařský závod Jizerská padesátka. Je s lyžováním v Česku utrum?

Nejspíš to tak nevypadá, ale bílá nadílka letos není pozadu. „Sněhová pokrývka napadla hlavně během začátku prosince, pak už šlo spíš jen o menší úhrny, a to převážně na horách. Celkové množství sněhu, které zatím napadlo, ale nebylo zas tak malé. V polovině února na horách spadlo zhruba osmdesát až devadesát procent toho, kolik tam má do této doby napadnout,“ říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny neboli CzechGlobe.

Článek pro Czechcrunch je k přečtení ZDE.

Sucho coby Damoklův meč aneb dopadneme jako ve filmu Šílený Max?

Naše planeta se otepluje, navíc docela závratným tempem. Loňský rok překonal všechny dosavadní rekordy a byl nejteplejším rokem, jaký byl kdy na zeměkouli naměřen. Podle meteorologické služby Evropské unie Copernicus bylo v posledních 12 měsících o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí. Hranice 1,5 stupně je přitom podle vědců zlomová, aby se zabránilo fatálním negativním dopadům na život na Zemi.

Na jaké scénáře je třeba se připravit? S Naturou a klimatology Alešem Fardou a Pavlem Zahradníčkem a meteorologem Martinem Hynčicou to zjišťovala Markéta Ševčíková.

Pořad Český rozhlas Plus k přehrání ZDE.