Aktuální intenzita sucha: Stupně INTENZITY SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) nejsou sledovány. Příchozí srážky zlepšily stav natolik, že tato část půdy je aktuálně bez rizika sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu mírně snížila. Nyní zůstávají drobnější lokality v severozápadní části Čech, především v Ústeckém a Libereckém kraji. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku a také v Krkonoších. Nyní je sledováno pouze počínající sucho.
Aktuálně sucho se vyskytuje max na 1 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je menší pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu nijak nerozšířil, mírně ubylo množství kladné odchylky. V povrchové vrstvě (0–40 cm) se nyní vyskytuje kladná odchylka v podstatě na celém území České republiky. Deficit je sledován jen lokálně.
Deficit v hlubší vrstvě (40–100 cm) minulý týden spíše stagnoval. Kladná odchylka je sledována na Moravě a ve Slezsku, místy v Čechách. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních a severních Čech, Plzeňska, Táborska, v okolí Prahy a v Krkonoších.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho# na východní polovině republiky převažuje nadnormální až výrazně nadnormální vodnost. Normální vodnost převažuje v západní polovině republiky. Místy se vyskytují i podnormální vodnosti.
V celém profilu do 1 m se k 25. 10. vyskytuje deficit zhruba na 2 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 63 % je sledována kladná odchylka o více jak 20 mm, na 27 % o více jak 40 %.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně snížilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): V minulém týdnu došlo k mírnému snížení relativního nasycení ve východních Čechách a ve Slezsku. I přesto na většině území převažuje vysoké relativní nasycení.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v severozápadních a severních Čechách. Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány na Šumavě, na Moravě, ve Slezsku a v pohraničních horách.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz. V oblasti severozápadních Čech však nespadlo takové množství srážek jako na zbytku území a vegetace se zde nedokázala dostat do dobré kondice jako v ostatních částech republiky. Horší stav je zde sledován od konce května až po současnost.
V současné době je na většině území kondice vegetace v dobrém stavu. Drobnými výjimkami jsou již zmiňované severozápadní Čechy a střední část republiky.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 18. 10. Zprávy 256 zpravodajů ze 70 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Ze třech okresů (Chomutov, Most a Louny) je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále 13 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 18 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %.
Respondenti vnímají kladně vodní bilanci, která je za poslední tři měsíce hlášena velkou částí zpravodajů, převažuje hlášený stav - normální spíše vlhčí (54 % hlášení). Povrchová vrstva je vnímána převážně jako velmi vlhká (cca 55 % hlášení) až vlhká (cca 32 % hlášení).
Příchozí srážky v posledních týdnech komplikují podzimní práce a na mnoha místech technika stojí. Není možné set ani sklízet. Na mnoha místech nedošlo k setí pšenice ozimé a ke sklízení řepy či kukuřice.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 18. 10. V tachovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 10 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu zlepšil v podstatě na celém sledovaném území. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha u západních hranic. Naopak v jižních, východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku je sledována nejvyšší půdní vláha v ČR.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo k mírnému zhoršení ve střední části sledovaného území KONDICE VEGETACE. Horší než obvyklý stav přetrvává u Černého moře, v západním Německu a na severovýchodě Francie a jejím středu, dále pak také v Beneluxu.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo především na Moravě a na Vysočině ke zvýšení vlhkosti půdy v orniční vrstvě, v severozápadních Čechách v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 9 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 67 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 31 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Vysočině a Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (18.10 – 24.10.2020) jsme byly pod vlivem tlakové výše a přílivu teplého vzduchu ve výšce, což způsobovalo inverzní charakter počasí. V pátek a sobotu pak přes nás přecházela studená fronta. Srážky se tedy vyskytovaly převážně na frontě. Nejčastěji spadlo jen do 5 mm za týden, místy to bylo i 10 mm za týden (část Zlínského a Jihočeského kraje, Krkonoše). Teploty vzduchu byly hodně závislé na výskytu nízké inverzní oblačnosti a jak rychle se rozpouštěla. Během týdne maxima postupně rostla. Do středy byly většinou maxima v rozmezí 10-15°C. Poté se dostaly nad hranici 15°C. Noční teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 3-8°C s tím, že ke konci týdne byly noci většinou teplejší. Nejníže klesaly v úterý a to k hranici 0°C. Větrnější počasí bylo v první polovině dne. Průměrné denní rychlosti větru byly mezi 2-4 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 26.10.2020) přes nás bude přecházet více frontální systémů, které přinesou srážky. Ty čekáme hlavně v úterý a pak s další frontou ve čtvrtek a pátek. Modely se v úhrnu srážek v dalších 10 dnech celkem liší. Evropský model ECMWF očekává úhrny od 10 do 25 mm, místy i nad 30 mm/za 10 dnů, tak americký GFS předpokládá úhrny nejčastěji do 10 mm, místy do 15 mm za 10 dnů. Maximální denní teploty se budou pohybovat okolo 10 až 15°C a průměrně se budou zvyšovat směrem k dalšímu týdnu. Noční teploty se budou pohybovat na hranici 5°C. Nasycení půdy bude zůstávat nadále hodně vysoké. Hlavně ve východní polovině republiky bude půda nasycena až do 1 metru. Situace se oproti současnému stavu měnit příliš nebude.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 11. listopadu, se předpokládá, že teploty vzduchu budou do konce října odpovídat obvyklým hodnotám. Poté by mělo dojít ke krátkodobému ochlazení, ale od poloviny příštího týdne se zase ochladí.
V dalších 10 dnech se čeká přechod frontálních systému a na nich se budou vyskytovat srážky, které by ale neměly být nijak extrémní. Modely se zatím liší, kolik přesně spadne, ale v průměru očekáváme okolo 15 mm v dalších 10 dnech.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až slabě nadprůměrné. Postupně však budou teploty klesat úměrně ročnímu období. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do konce listopadu je cca 90% a větší pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na Moravě, ve Slezsku a převážně i v Čechách.
Lokality v západních a severozápadních Čechách, jih Plzeňského kraje, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 30–70 %. Do poloviny ledna je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách a na Plzeňsku přetrvá s velkou pravděpodobností do února 2021, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
